CS/Prabhupada 0334 - Účelem Krišna vědomého hnutí je poskytnout potravu a lék pro duši: Difference between revisions

(Created page with "<!-- BEGIN CATEGORY LIST --> Category:1080 Czech Pages with Videos Category:Prabhupada 0334 - in all Languages Category:CS-Quotes - 1972 Category:CS-Quotes - Lec...")
 
(Vanibot #0023: VideoLocalizer - changed YouTube player to show hard-coded subtitles version)
 
Line 7: Line 7:
[[Category:CS-Quotes - in USA, Los Angeles]]
[[Category:CS-Quotes - in USA, Los Angeles]]
<!-- END CATEGORY LIST -->
<!-- END CATEGORY LIST -->
<!-- BEGIN NAVIGATION BAR -- DO NOT EDIT OR REMOVE -->
{{1080 videos navigation - All Languages|Czech|CS/Prabhupada 0333 - Každého poučte jak se zduchovnit|0333|CS/Prabhupada 0335 - Vychovejte z lidí prvotřídní jogíny|0335}}
<!-- END NAVIGATION BAR -->
<!-- BEGIN ORIGINAL VANIQUOTES PAGE LINK-->
<!-- BEGIN ORIGINAL VANIQUOTES PAGE LINK-->
<div class="center">
<div class="center">
Line 15: Line 18:


<!-- BEGIN VIDEO LINK -->
<!-- BEGIN VIDEO LINK -->
{{youtube_right|z-W48QBcFPM|The Real Necessity of Life is to Supply the Comforts of the Soul <br/>- Prabhupada 0334}}
{{youtube_right|Cj0_esybrG8|Účelem Krišna vědomého hnutí je poskytnout potravu a lék pro duši<br/>- Prabhupada 0334}}
<!-- END VIDEO LINK -->
<!-- END VIDEO LINK -->


<!-- BEGIN AUDIO LINK -->
<!-- BEGIN AUDIO LINK -->
<mp3player>http://vaniquotes.org/w/images/730425SB.LA_clip2.mp3</mp3player>
<mp3player>https://s3.amazonaws.com/vanipedia/clip/730425SB.LA_clip2.mp3</mp3player>
<!-- END AUDIO LINK -->
<!-- END AUDIO LINK -->


Line 31: Line 34:
Jídlo, když je někdo nemocný tak mu dáte dietu a medicínu. Je třeba dvě věci. Pokud jen podáte lék, žádnou dietu, tak to nebude velmi úspěšné. Obojí. Tak toto hnutí pro vědomí Krišny je určeno pro poskytování jídla, znamená to diety a medicíny pro duši. Tento lék je Hare Kršna mahā-mantra. Bhavauṣadhāc chrotra-mano-'bhirāmāt ka uttamaśloka-guṇānuvādāt pumān virajyeta vinā paśughnāt ([[Vanisource:SB 10.1.4|SB 10.1.4]]). Parīkṣit Maharaja řekl Śukadevovi Gosvāmīmu, že: "Tato diskuse Bhágavatam kterou jsi mi připraven dát, to není obyčejná věc." Nivṛtta-tarṣair upagīyamānāt. Tato Bhágavatam diskuse je požitkem pro osoby, které jsou nivṛtta-tṛṣṇā. Tṛṣṇā, tṛṣṇā znamená dychtit. Každý v tomto hmotném světě dychtí, dychtí. Takže ten, kdo se zbaví tohoto dychtění, může ochutnat Bhágavatam, jak je to chutné. Je to taková věc. Nivṛtta-tarṣaiḥ ... Podobně Bhágavatam znamená také, že Hare Krišna mantra je také Bhágavatam. Bhágavatam znamená cokoliv v souvislosti s Nejvyšším Pánem. To se nazývá bhāgavata. Nejvyšší Pán se nazývá Bhagavān. Bhagavat-śabda, a ve vztahu s Ním, cokoliv, že bhagavata-śabda se promění v bhāgavata-śabda.
Jídlo, když je někdo nemocný tak mu dáte dietu a medicínu. Je třeba dvě věci. Pokud jen podáte lék, žádnou dietu, tak to nebude velmi úspěšné. Obojí. Tak toto hnutí pro vědomí Krišny je určeno pro poskytování jídla, znamená to diety a medicíny pro duši. Tento lék je Hare Kršna mahā-mantra. Bhavauṣadhāc chrotra-mano-'bhirāmāt ka uttamaśloka-guṇānuvādāt pumān virajyeta vinā paśughnāt ([[Vanisource:SB 10.1.4|SB 10.1.4]]). Parīkṣit Maharaja řekl Śukadevovi Gosvāmīmu, že: "Tato diskuse Bhágavatam kterou jsi mi připraven dát, to není obyčejná věc." Nivṛtta-tarṣair upagīyamānāt. Tato Bhágavatam diskuse je požitkem pro osoby, které jsou nivṛtta-tṛṣṇā. Tṛṣṇā, tṛṣṇā znamená dychtit. Každý v tomto hmotném světě dychtí, dychtí. Takže ten, kdo se zbaví tohoto dychtění, může ochutnat Bhágavatam, jak je to chutné. Je to taková věc. Nivṛtta-tarṣaiḥ ... Podobně Bhágavatam znamená také, že Hare Krišna mantra je také Bhágavatam. Bhágavatam znamená cokoliv v souvislosti s Nejvyšším Pánem. To se nazývá bhāgavata. Nejvyšší Pán se nazývá Bhagavān. Bhagavat-śabda, a ve vztahu s Ním, cokoliv, že bhagavata-śabda se promění v bhāgavata-śabda.


Takže Parīkṣit Maharaja řekl, že chuť bhagavat může být vychutnána osobou která přestala dychtit za materiálními touhami. Nivṛtta-tarṣair upagīyamānāt. Proč by měla být taková věc ochutnána? Bhavauṣadhi. Bhavauṣadhi, lék na naše nemoci zrození a smrti. Bhava znamená "stát". Naše ... V současné době jsme v nemocném stavu. Oni nevědí, co je nemocný stav, jaký je zdravý stav, tihle darebáci. Nevědí nic. Přesto se tváří jako velcí vědci, filozofové ... Neptají se, že: "Já nechci umřít. Proč jsem nucen umřít? Není tam žádná taková otázka. Ani tam není nějaké řešení. A i tak jsou vědci. Jaký druh vědců? Věda znamená, že pokročíte v poznání tak, že se sníží vaše mizerné postavení života. To je věda. Jinak co je pak věda? Oni prostě slibují; "V budoucnu." "Ale co přinášíte právě teď, pane?" "Teď zrovna trpíte, tak jak trpíte, trpte si dále. V budoucnu objevíme nějaké chemikálie." Ne. Vlastně ātyantika-duḥkha-nivṛtti. Ātyantika, konečný. Ātyantika znamená konečný. Duḥkha znamená utrpení. To by mělo být cílem lidského života. Takže nevím, co je ātyantika-duḥkha. Duḥkha znamená utrpení. Takže ātyantika-duḥkha je zdůrazněno v Bhagavad-gítě. "Tady je ātyantika-duḥkha, pane." Co je to? Janma-mṛtyu-jarā-vyādhi ([[Vanisource:BG 13.9|BG 13.9]]). Rození, smrt, stáří a nemoc.
Takže Parīkṣit Maharaja řekl, že chuť bhagavat může být vychutnána osobou která přestala dychtit za materiálními touhami. Nivṛtta-tarṣair upagīyamānāt. Proč by měla být taková věc ochutnána? Bhavauṣadhi. Bhavauṣadhi, lék na naše nemoci zrození a smrti. Bhava znamená "stát". Naše ... V současné době jsme v nemocném stavu. Oni nevědí, co je nemocný stav, jaký je zdravý stav, tihle darebáci. Nevědí nic. Přesto se tváří jako velcí vědci, filozofové ... Neptají se, že: "Já nechci umřít. Proč jsem nucen umřít? Není tam žádná taková otázka. Ani tam není nějaké řešení. A i tak jsou vědci. Jaký druh vědců? Věda znamená, že pokročíte v poznání tak, že se sníží vaše mizerné postavení života. To je věda. Jinak co je pak věda? Oni prostě slibují; "V budoucnu." "Ale co přinášíte právě teď, pane?" "Teď zrovna trpíte, tak jak trpíte, trpte si dále. V budoucnu objevíme nějaké chemikálie." Ne. Vlastně ātyantika-duḥkha-nivṛtti. Ātyantika, konečný. Ātyantika znamená konečný. Duḥkha znamená utrpení. To by mělo být cílem lidského života. Takže nevím, co je ātyantika-duḥkha. Duḥkha znamená utrpení. Takže ātyantika-duḥkha je zdůrazněno v Bhagavad-gítě. "Tady je ātyantika-duḥkha, pane." Co je to? Janma-mṛtyu-jarā-vyādhi ([[CS/BG 13.8-12|BG 13.9]]). Rození, smrt, stáří a nemoc.
<!-- END TRANSLATED TEXT -->
<!-- END TRANSLATED TEXT -->

Latest revision as of 00:45, 15 October 2018



Lecture on SB 1.8.33 -- Los Angeles, April 25, 1972

Tělesné pohodlí vás nezachrání. Předpokládejme, že člověk je velmi pohodlně umístěný. Znamená to, že nezemře? On zemře. Takže jen díky tělesnému pohodlí nemůžete existovat. Přežití nejschopnějších. Boj o přežití. Takže když se jen staráme o tělo to se jmenuje dharmasya glāniḥ, znečištěné. Člověk musí vědět, co je potřeba těla, a to, co je potřeba duše. Opravdová nutnost života je poskytovat pohodlí duši. A duše nemůže být v pohodlí pomocí hmotných úprav. Protože duše je odlišná identita, duši se musí dát duchovní jídlo. To duchovní jídlo je toto vědomí Krišnu. Pokud dáte duši duchovní jídlo ...

Jídlo, když je někdo nemocný tak mu dáte dietu a medicínu. Je třeba dvě věci. Pokud jen podáte lék, žádnou dietu, tak to nebude velmi úspěšné. Obojí. Tak toto hnutí pro vědomí Krišny je určeno pro poskytování jídla, znamená to diety a medicíny pro duši. Tento lék je Hare Kršna mahā-mantra. Bhavauṣadhāc chrotra-mano-'bhirāmāt ka uttamaśloka-guṇānuvādāt pumān virajyeta vinā paśughnāt (SB 10.1.4). Parīkṣit Maharaja řekl Śukadevovi Gosvāmīmu, že: "Tato diskuse Bhágavatam kterou jsi mi připraven dát, to není obyčejná věc." Nivṛtta-tarṣair upagīyamānāt. Tato Bhágavatam diskuse je požitkem pro osoby, které jsou nivṛtta-tṛṣṇā. Tṛṣṇā, tṛṣṇā znamená dychtit. Každý v tomto hmotném světě dychtí, dychtí. Takže ten, kdo se zbaví tohoto dychtění, může ochutnat Bhágavatam, jak je to chutné. Je to taková věc. Nivṛtta-tarṣaiḥ ... Podobně Bhágavatam znamená také, že Hare Krišna mantra je také Bhágavatam. Bhágavatam znamená cokoliv v souvislosti s Nejvyšším Pánem. To se nazývá bhāgavata. Nejvyšší Pán se nazývá Bhagavān. Bhagavat-śabda, a ve vztahu s Ním, cokoliv, že bhagavata-śabda se promění v bhāgavata-śabda.

Takže Parīkṣit Maharaja řekl, že chuť bhagavat může být vychutnána osobou která přestala dychtit za materiálními touhami. Nivṛtta-tarṣair upagīyamānāt. Proč by měla být taková věc ochutnána? Bhavauṣadhi. Bhavauṣadhi, lék na naše nemoci zrození a smrti. Bhava znamená "stát". Naše ... V současné době jsme v nemocném stavu. Oni nevědí, co je nemocný stav, jaký je zdravý stav, tihle darebáci. Nevědí nic. Přesto se tváří jako velcí vědci, filozofové ... Neptají se, že: "Já nechci umřít. Proč jsem nucen umřít? Není tam žádná taková otázka. Ani tam není nějaké řešení. A i tak jsou vědci. Jaký druh vědců? Věda znamená, že pokročíte v poznání tak, že se sníží vaše mizerné postavení života. To je věda. Jinak co je pak věda? Oni prostě slibují; "V budoucnu." "Ale co přinášíte právě teď, pane?" "Teď zrovna trpíte, tak jak trpíte, trpte si dále. V budoucnu objevíme nějaké chemikálie." Ne. Vlastně ātyantika-duḥkha-nivṛtti. Ātyantika, konečný. Ātyantika znamená konečný. Duḥkha znamená utrpení. To by mělo být cílem lidského života. Takže nevím, co je ātyantika-duḥkha. Duḥkha znamená utrpení. Takže ātyantika-duḥkha je zdůrazněno v Bhagavad-gítě. "Tady je ātyantika-duḥkha, pane." Co je to? Janma-mṛtyu-jarā-vyādhi (BG 13.9). Rození, smrt, stáří a nemoc.