CS/Prabhupada 0512 - Ti, kteří se odevzdali hmotné přírodě, musí trpět: Difference between revisions
Visnu Murti (talk | contribs) (Created page with "<!-- BEGIN CATEGORY LIST --> Category:1080 Czech Pages with Videos Category:Prabhupada 0512 - in all Languages Category:CS-Quotes - 1973 Category:CS-Quotes - Lec...") |
(Vanibot #0023: VideoLocalizer - changed YouTube player to show hard-coded subtitles version) |
||
| Line 6: | Line 6: | ||
[[Category:CS-Quotes - in United Kingdom]] | [[Category:CS-Quotes - in United Kingdom]] | ||
<!-- END CATEGORY LIST --> | <!-- END CATEGORY LIST --> | ||
<!-- BEGIN NAVIGATION BAR -- DO NOT EDIT OR REMOVE --> | |||
{{1080 videos navigation - All Languages|Czech|CS/Prabhupada 0511 - Skutečně hladoví jen duše. Duše nedostává duchovní potravu|0511|CS/Prabhupada 0513 - Existuje tu spousta jiných těl, 8 400 000 různých druhů těl|0513}} | |||
<!-- END NAVIGATION BAR --> | |||
<!-- BEGIN ORIGINAL VANIQUOTES PAGE LINK--> | <!-- BEGIN ORIGINAL VANIQUOTES PAGE LINK--> | ||
<div class="center"> | <div class="center"> | ||
| Line 14: | Line 17: | ||
<!-- BEGIN VIDEO LINK --> | <!-- BEGIN VIDEO LINK --> | ||
{{youtube_right| | {{youtube_right|FCykFfs1iI8|Ti, kteří se odevzdali hmotné přírodě, musí trpět<br />- Prabhupāda 0512}} | ||
<!-- END VIDEO LINK --> | <!-- END VIDEO LINK --> | ||
<!-- BEGIN AUDIO LINK --> | <!-- BEGIN AUDIO LINK --> | ||
<mp3player> | <mp3player>https://s3.amazonaws.com/vanipedia/clip/730828BG.LON_clip3.mp3</mp3player> | ||
<!-- END AUDIO LINK --> | <!-- END AUDIO LINK --> | ||
| Line 32: | Line 35: | ||
:([[Vanisource:SB 10.84.13|SB 10.84.13]]) | :([[Vanisource:SB 10.84.13|SB 10.84.13]]) | ||
Go-kharaḥ. Go-kharaḥ znamená, osly a krávy | Go-kharaḥ. Go-kharaḥ znamená, osly a krávy. | ||
Takže ti, kteří se odevzdali hmotné přírodě, musí trpět. Musí trpět. Neexistuje žádná cesta ven. Přijali jste toto tělo. Musíte trpět. Kleśada āsa dehaḥ. Toto materiální tělo znamená utrpení. A oni to nevědí. Dělají tolik opatření a plánů jak být šťastní, Jak zůstat klidným a vyhnout se bídným stavem, ale tito darebáci nevědí, že pokud máte toto hmotné tělo, zda je to tělo krále nebo tělo mravence - musíte trpět. Oni to nevědí. Proto zde Kṛṣṇa říká, abyste se postarali o duši. Tasmād evam. Tasmād evaṁ viditvā. Jen se snaž pochopit, že duše je důležitá. Nemáš naříkat kvůli tomuto tělu. To je řečeno. Tolik utrpení, tolik pohodlí, dostanete. I když tělo, hmotné tělo... Protože hmotné tělo je také vytvořeny ze tří kvalit. Kāraṇaṁ guṇa-saṅgo 'sya sad-asad-janma-yoniṣu ([[ | Takže tato civilizace, moderní civilizace nemá žádné informace o duši, to je prostě jen balíček zvířat, to je všechno. Proto jim je jedno jaký je výsledný účinek jejich činnosti, nestarají se o zbožné ani bezbožné aktivity. Berou všechno, co... To je asurská civilizace. Pravṛttiṁ ca nivṛttiṁ ca na vidur āsura-janāḥ ([[CS/BG 16.7|BG 16.7]]). Asura-jana označuje ty darebáky nebo asury, ateisty, hlupáky, darebáků, kteří neznají pravṛtti a nivṛtti. Pravṛtti znamená, o co bychom se měli mít zájem, to se nazývá pravṛtti. A nivṛtti znamená, o co se nemáme zajímat nebo čeho se máme zbavit. Asura-jana, nevědí. Stejně jako máme sklon k pravṛtti, loke vyavāya āmiṣa mada-sevā nityasya jantuḥ. Každá živá bytost má materiální... Existují dvě přirozenosti, duchovní a materiální. Materiální, sklon k sexuálnímu potěšení a pojídání masa - āmiṣa, āmiṣa znamená jíst maso, ryby a podobně. To se nazývá āmiṣa. Nevegetarian znamená nirāmiṣa. Tak āmiṣa a mada a vyavāya. Vyavāya znamená sex. Loke vyavāya āmiṣa mada-sevā. Sexuláne požitkářství, jedení masa, vajec a pití vína. Mada. Mada znamená alkohol. Nityasya jantuḥ. Jantu. Když je člověk v hmotném světě, nazývá se Janta. Janta znamená zvíře. I když je živou bytostí, nenazývá se jivou, duší. Jmenuje se jantu. Jantur dehopapattaye. Janta. Toto hmotné tělo je vytvořeno pro jantu, zvíře. Každý, kdo nemá duchovní poznání se nazývá jantu nebo zvíře. To je šástrický příkaz. Jantur dehopapattaye. Kdo dostane hmotné tělo? Jantu, zvíře. Pokud budeme pokračovat, neustále budeme dostávat nebo měnit hmotné tělo, zůstaneme jantu, zvířetem. Kleśada āsa dehaḥ. Jantu, zvíře může tolerovat nebo je nuceno tolerovat. Stejně jako býk zapřažen do vozu toleruje bičování. Musí tolerovat. Nemůže se z toho dostat. Podobně, když ho berou na jatka aby byl zabit, musí to tolerovat. Neexistuje žádný způsob. Tomu se říká jantu. | ||
Takže ti, kteří se odevzdali hmotné přírodě, musí trpět. Musí trpět. Neexistuje žádná cesta ven. Přijali jste toto tělo. Musíte trpět. Kleśada āsa dehaḥ. Toto materiální tělo znamená utrpení. A oni to nevědí. Dělají tolik opatření a plánů jak být šťastní, Jak zůstat klidným a vyhnout se bídným stavem, ale tito darebáci nevědí, že pokud máte toto hmotné tělo, zda je to tělo krále nebo tělo mravence - musíte trpět. Oni to nevědí. Proto zde Kṛṣṇa říká, abyste se postarali o duši. Tasmād evam. Tasmād evaṁ viditvā. Jen se snaž pochopit, že duše je důležitá. Nemáš naříkat kvůli tomuto tělu. To je řečeno. Tolik utrpení, tolik pohodlí, dostanete. I když tělo, hmotné tělo... Protože hmotné tělo je také vytvořeny ze tří kvalit. Kāraṇaṁ guṇa-saṅgo 'sya sad-asad-janma-yoniṣu ([[CS/BG 13.22|BG 13.22]]). | |||
<!-- END TRANSLATED TEXT --> | <!-- END TRANSLATED TEXT --> | ||
Latest revision as of 01:05, 15 October 2018
Lecture on BG 2.25 -- London, August 28, 1973
- yasyātma-buddhiḥ kuṇape tri-dhātuke
- sva-dhīḥ kalatrādiṣu bhauma ijya-dhīḥ
- yat-tīrtha-buddhiḥ salile na karhicij
- janeṣv abhijñeṣu sa eva go-kharaḥ
- (SB 10.84.13)
Go-kharaḥ. Go-kharaḥ znamená, osly a krávy.
Takže tato civilizace, moderní civilizace nemá žádné informace o duši, to je prostě jen balíček zvířat, to je všechno. Proto jim je jedno jaký je výsledný účinek jejich činnosti, nestarají se o zbožné ani bezbožné aktivity. Berou všechno, co... To je asurská civilizace. Pravṛttiṁ ca nivṛttiṁ ca na vidur āsura-janāḥ (BG 16.7). Asura-jana označuje ty darebáky nebo asury, ateisty, hlupáky, darebáků, kteří neznají pravṛtti a nivṛtti. Pravṛtti znamená, o co bychom se měli mít zájem, to se nazývá pravṛtti. A nivṛtti znamená, o co se nemáme zajímat nebo čeho se máme zbavit. Asura-jana, nevědí. Stejně jako máme sklon k pravṛtti, loke vyavāya āmiṣa mada-sevā nityasya jantuḥ. Každá živá bytost má materiální... Existují dvě přirozenosti, duchovní a materiální. Materiální, sklon k sexuálnímu potěšení a pojídání masa - āmiṣa, āmiṣa znamená jíst maso, ryby a podobně. To se nazývá āmiṣa. Nevegetarian znamená nirāmiṣa. Tak āmiṣa a mada a vyavāya. Vyavāya znamená sex. Loke vyavāya āmiṣa mada-sevā. Sexuláne požitkářství, jedení masa, vajec a pití vína. Mada. Mada znamená alkohol. Nityasya jantuḥ. Jantu. Když je člověk v hmotném světě, nazývá se Janta. Janta znamená zvíře. I když je živou bytostí, nenazývá se jivou, duší. Jmenuje se jantu. Jantur dehopapattaye. Janta. Toto hmotné tělo je vytvořeno pro jantu, zvíře. Každý, kdo nemá duchovní poznání se nazývá jantu nebo zvíře. To je šástrický příkaz. Jantur dehopapattaye. Kdo dostane hmotné tělo? Jantu, zvíře. Pokud budeme pokračovat, neustále budeme dostávat nebo měnit hmotné tělo, zůstaneme jantu, zvířetem. Kleśada āsa dehaḥ. Jantu, zvíře může tolerovat nebo je nuceno tolerovat. Stejně jako býk zapřažen do vozu toleruje bičování. Musí tolerovat. Nemůže se z toho dostat. Podobně, když ho berou na jatka aby byl zabit, musí to tolerovat. Neexistuje žádný způsob. Tomu se říká jantu.
Takže ti, kteří se odevzdali hmotné přírodě, musí trpět. Musí trpět. Neexistuje žádná cesta ven. Přijali jste toto tělo. Musíte trpět. Kleśada āsa dehaḥ. Toto materiální tělo znamená utrpení. A oni to nevědí. Dělají tolik opatření a plánů jak být šťastní, Jak zůstat klidným a vyhnout se bídným stavem, ale tito darebáci nevědí, že pokud máte toto hmotné tělo, zda je to tělo krále nebo tělo mravence - musíte trpět. Oni to nevědí. Proto zde Kṛṣṇa říká, abyste se postarali o duši. Tasmād evam. Tasmād evaṁ viditvā. Jen se snaž pochopit, že duše je důležitá. Nemáš naříkat kvůli tomuto tělu. To je řečeno. Tolik utrpení, tolik pohodlí, dostanete. I když tělo, hmotné tělo... Protože hmotné tělo je také vytvořeny ze tří kvalit. Kāraṇaṁ guṇa-saṅgo 'sya sad-asad-janma-yoniṣu (BG 13.22).