CS/BG 11.51
VERŠ 51
- अर्जुन उवाच
- दृष्ट्वेदं मानुषं रूपं तव सौम्यं जनार्दन ।
- इदानीमस्मि संवृत्तः सचेताः प्रकृतिं गतः ॥५१॥
- arjuna uvāca
- dṛṣṭvedaṁ mānuṣaṁ rūpaṁ
- tava saumyaṁ janārdana
- idānīm asmi saṁvṛttaḥ
- sa-cetāḥ prakṛtiṁ gataḥ
Překlad slovo od slova
arjunaḥ uvāca — Arjuna prohlásil; dṛṣṭvā — když vidím; idam — tuto; mānuṣam — lidskou; rūpam — podobu; tava — Tvou; saumyam — překrásnou; janārdana — ó hubiteli nepřátel; idānīm — nyní; asmi — jsem; saṁvṛttaḥ — ustálený; sa-cetāḥ — s takovým vědomím; prakṛtim — do svého přirozeného stavu; gataḥ — navrácen.
Překlad
Když Arjuna uviděl Kṛṣṇu v Jeho původní podobě, řekl: Ó Janārdano, při pohledu na tuto překrásnou podobu, která je jako lidská, se má mysl uklidnila. Jsem opět ve svém přirozeném stavu.
Význam
Slova mānuṣaṁ rūpam dávají jasně najevo, že původní podoba Nejvyšší Osobnosti Božství je dvouruká. Ti, kdo se Kṛṣṇovi vysmívají, jako by byl obyčejný člověk, jsou zde usvědčeni z neznalosti Jeho božské povahy. Je-li Kṛṣṇa stejný jako obyčejný člověk, jak je možné, že umí ukázat vesmírnou podobu a potom zase čtyřrukou podobu zvanou Nārāyaṇa? V Bhagavad-gītě je proto velmi jasně řečeno, že ten, kdo považuje Kṛṣṇu za obyčejného člověka a svádí čtenáře tvrzením, že z Kṛṣṇy promlouvá neosobní Brahman, se dopouští největší nepravosti. Kṛṣṇa skutečně ukázal svou vesmírnou podobu i svou čtyřrukou podobu Viṣṇua. Jak by tedy mohl být obyčejnou lidskou bytostí? Čistého oddaného nemohou scestné komentáře k Bhagavad-gītě zmást, protože zná věci tak, jak jsou. Původní verše Bhagavad-gīty jsou jasné jako slunce. Nepotřebují umělé světlo hloupých tvůrců komentářů.