CS/BG 11.51

Śrī Śrīmad A.C. Bhaktivedanta Swami Prabhupāda


VERŠ 51

अर्जुन उवाच
दृष्ट्वेदं मानुषं रूपं तव सौम्यं जनार्दन ।
इदानीमस्मि संवृत्तः सचेताः प्रकृतिं गतः ॥५१॥
arjuna uvāca
dṛṣṭvedaṁ mānuṣaṁ rūpaṁ
tava saumyaṁ janārdana
idānīm asmi saṁvṛttaḥ
sa-cetāḥ prakṛtiṁ gataḥ

Překlad slovo od slova

arjunaḥ uvāca — Arjuna prohlásil; dṛṣṭvā — když vidím; idam — tuto; mānuṣam — lidskou; rūpam — podobu; tava — Tvou; saumyam — překrásnou; janārdana — ó hubiteli nepřátel; idānīm — nyní; asmi — jsem; saṁvṛttaḥ — ustálený; sa-cetāḥ — s takovým vědomím; prakṛtim — do svého přirozeného stavu; gataḥ — navrácen.

Překlad

Když Arjuna uviděl Kṛṣṇu v Jeho původní podobě, řekl: Ó Janārdano, při pohledu na tuto překrásnou podobu, která je jako lidská, se má mysl uklidnila. Jsem opět ve svém přirozeném stavu.

Význam

Slova mānuṣaṁ rūpam dávají jasně najevo, že původní podoba Nejvyšší Osobnosti Božství je dvouruká. Ti, kdo se Kṛṣṇovi vysmívají, jako by byl obyčejný člověk, jsou zde usvědčeni z neznalosti Jeho božské povahy. Je-li Kṛṣṇa stejný jako obyčejný člověk, jak je možné, že umí ukázat vesmírnou podobu a potom zase čtyřrukou podobu zvanou Nārāyaṇa? V Bhagavad-gītě je proto velmi jasně řečeno, že ten, kdo považuje Kṛṣṇu za obyčejného člověka a svádí čtenáře tvrzením, že z Kṛṣṇy promlouvá neosobní Brahman, se dopouští největší nepravosti. Kṛṣṇa skutečně ukázal svou vesmírnou podobu i svou čtyřrukou podobu Viṣṇua. Jak by tedy mohl být obyčejnou lidskou bytostí? Čistého oddaného nemohou scestné komentáře k Bhagavad-gītě zmást, protože zná věci tak, jak jsou. Původní verše Bhagavad-gīty jsou jasné jako slunce. Nepotřebují umělé světlo hloupých tvůrců komentářů.