CS/BG 11

From Vanipedia
Jump to: navigation, search
Bhagavad-gītā taková, jaká je - KAPITOLA JEDENÁCTÁ: Vesmírná podoba
KAPITOLA DESÁTÁ KAPITOLA DESÁTÁ - KAPITOLA DVANÁCTÁ KAPITOLA DVANÁCTÁ
BG-chapter next.png



Prabhupádovy výklady můžete vidět kliknutím na link verše

VERŠ 11.1: Arjuna pravil: Tím, že jsem vyslechl Tvá slova, kterými jsi mě s velkou laskavostí poučil o těchto nejdůvěrnějších duchovních tématech, je má iluze nyní rozptýlena.

VERŠ 11.2: Ó Kṛṣṇo s lotosovýma očima, vyslechl jsem od Tebe podrobnosti o projevení a zániku všech živých bytostí a porozuměl jsem Tvé nepomíjivé slávě.

VERŠ 11.3: Ó největší ze všech osobností, svrchovaná podobo! I když Tě před sebou vidím ve Tvém skutečném postavení, jak jsi se sám popsal, přeji si spatřit, jak vstupuješ do tohoto vesmírného projevu. Tuto Tvou podobu chci vidět.

VERŠ 11.4: Ó můj Pane, vládce veškeré mystické moci! Myslíš-li si, že jsem schopen uzřít Tvou vesmírnou podobu, pak mi prosím ukaž toto neomezené vesmírné Já.

VERŠ 11.5: Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil: Můj milý Arjuno, synu Pṛthy, pohleď na Mé bohatství projevené ve statisících rozmanitých a mnohobarevných božských podob.

VERŠ 11.6: Ó nejlepší z Bhāratovců, pohlédni na různé projevy Ādityů, Vasuů, Rudrů, Aśvinī-kumārů a všech ostatních polobohů. Pohleď na mnohé divy, které dosud nikdo nikdy neviděl ani o nich neslyšel.

VERŠ 11.7: Ó Arjuno, cokoliv si přeješ vidět, můžeš teď spatřit v tomto Mém těle! Tato vesmírná podoba ti může poskytnout pohled na vše, co chceš zhlédout nyní, i na vše, co by sis mohl přát vidět v budoucnu. Vše — pohyblivé i nehybné — je v úplnosti zde, na jednom místě.

VERŠ 11.8: Nemůžeš Mě však vidět svýma nynějšíma očima. Dávám ti proto božský zrak. Pohleď na Mé mystické bohatství!

VERŠ 11.9: Sañjaya pravil: Ó králi, Nejvyšší Pán veškeré mystické moci, Osobnost Božství, po těchto slovech ukázal Arjunovi svou vesmírnou podobu.

VERŠE 11.10-11: Arjuna v této vesmírné podobě viděl nekonečně mnoho úst, očí a úžasných výjevů. Byla okrášlena mnoha nebeskými ozdobami a držela mnoho pozdvižených božských zbraní. Měla na sobě nebeské girlandy a šaty a Její tělo bylo pomazáno mnoha božskými vonnými látkami. Vše bylo úžasné, zářící, neomezené a rozpínalo se do všech stran.

VERŠ 11.12: Kdyby na nebi zároveň vyšly statisíce sluncí, jejich záře by se snad dala přirovnat k záři této vesmírné podoby Nejvyššího Pána.

VERŠ 11.13: Tehdy mohl Arjuna v Pánově vesmírné podobě vidět neomezené expanze vesmíru soustředěné na jednom místě, a přesto rozdělené na mnoho tisíc.

VERŠ 11.14: Zmatený a užaslý Arjuna, jemuž se extází ježily chlupy, se pak Nejvyššímu Pánu poklonil a se sepjatýma rukama se k Němu začal modlit.

VERŠ 11.15: Arjuna řekl: Můj drahý Pane, v Tvém těle vidím shromážděné všechny polobohy a různé jiné živé bytosti. Vidím Pána Brahmu sedícího na lotosu, Pána Śivu a všechny mudrce a božské hady.

VERŠ 11.16: Ó Pane vesmíru, vesmírná podobo, vidím v Tvém těle mnohé paže, břicha, ústa a oči, které se rozpínají všude, bez omezení. Nevidím v Tobě žádný konec, střed ani počátek.

VERŠ 11.17: Je těžké se na tvou podobu dívat, protože do všech stran šíří oslnivý jas podobný planoucímu ohni či nezměrné záři slunce. Přesto vidím tuto zářící podobu všude, ozdobenou různými korunami, kyji a disky.

VERŠ 11.18: Jsi nejvyšší a prvotní cíl. Jsi konečné místo spočinutí celého tohoto vesmíru, Tvé existence neubývá a jsi také nejstarší. Jsi Osobnost Božství, udržovatel věčného náboženství. To je mé mínění.

VERŠ 11.19: Nemáš počátek, střed ani konec. Tvá sláva je neomezená. Máš bezpočet paží a slunce a měsíc jsou Tvé oči. Vidím, jak z Tvých úst vychází planoucí oheň a jak svou září spaluješ celý tento vesmír.

VERŠ 11.20: Přestože jsi jediný, prostupuješ nebem, planetami i veškerým prostorem mezi nimi. Ó veliký, spatření této úžasné a hrozivé podoby vyvolalo neklid ve všech planetárních systémech.

VERŠ 11.21: Celé zástupy polobohů se Ti odevzdávají a vstupují do Tebe. Někteří z nich se velmi bojí a pronášejí modlitby se sepjatýma rukama. Zástupy velkých mudrců a dokonalých bytostí Ti provolávají slávu a modlí se k Tobě pěním védských hymnů.

VERŠ 11.22: Všechny projevy Pána Śivy, Ādityové, Vasuové, Sādhyové, Viśvedevové, oba Aśvinové, Marutové, předkové, Gandharvové, Yakṣové, asurové a dokonalí polobozi na Tebe hledí s údivem.

VERŠ 11.23: Ó Pane mocných paží, všechny planety a polobozi, kteří na nich žijí, jsou rozrušeni při pohledu na Tvou ohromnou podobu s mnoha tvářemi, očima, pažemi, stehny, nohama, břichy a mnoha hrozivými zuby; a stejně jako oni jsem rozrušen i já.

VERŠ 11.24: Ó všeprostupující Viṣṇu, když Tě vidím v Tvých mnoha zářivých barvách, jak se dotýkáš nebe, s mnoha doširoka otevřenými ústy a velikýma planoucíma očima, má mysl je ze strachu rozrušena. Nedokáži již zachovat svou vyrovnanost a mentální klid.

VERŠ 11.25: Ó Pane pánů, útočiště světů, prosím buď ke mně milostivý. Při pohledu na Tvé planoucí tváře podobné smrti a strašlivé zuby nejsem schopen zachovat rovnováhu. Jsem zcela zmatený, ať se podívám kamkoliv.

VERŠE 11.26-27: Všichni Dhṛtarāṣṭrovi synové spolu se spojeneckými králi, Bhīṣma, Droṇa, Karṇa — a také naši přední vojáci — se řítí do Tvých hrozivých úst. Některé z nich vidím trčet s rozdrcenými hlavami mezi Tvými zuby.

VERŠ 11.28: Tak jako mnohé vlny řek plynou do oceánu, všichni tito velcí bojovníci hoří a mizí v Tvých ústech.

VERŠ 11.29: Vidím, jak se všichni lidé plnou rychlostí řítí do Tvých úst, stejně jako můry, které se ženou do záhuby v sálajícím ohni.

VERŠ 11.30: Ó Viṣṇu, vidím, jak svými planoucími ústy pohlcuješ všechny lidi na všech stranách. Vycházejí z Tebe strašné spalující paprsky a svou září pokrýváš celý vesmír.

VERŠ 11.31: Ó Pane pánů, strašlivá podobo, řekni mi prosím, kdo jsi. Klaním se Ti a prosím Tě, buď ke mně milostivý. Jsi původní Pán a já Tě chci poznat — vůbec nevím, jaké je Tvé poslání.

VERŠ 11.32: Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil: Jsem čas, velký hubitel světů, a přišel jsem, abych pokořil všechny lidi. S výjimkou vás (Pāṇḍuovců) budou všichni vojáci na obou stranách zabiti.

VERŠ 11.33: Proto povstaň, připrav se k boji a získej slávu. Poraž své nepřátele a užívej vzkvétajícího království. Jejich smrt jsem již zařídil a ty, Savysācī, můžeš být jen pouhým nástrojem v boji.

VERŠ 11.34: Droṇu, Bhīṣmu, Jayadrathu, Karṇu a ostatní velké válečníky jsem již zahubil. Proto je zabij a nebuď rozrušený. Jen bojuj a v bitvě své nepřátele porazíš.

VERŠ 11.35: Sañjaya řekl Dhṛtarāṣṭrovi: Ó králi, když Arjuna vyslechl od Nejvyšší Osobnosti Božství tato slova, třásl se a znovu a znovu skládal poklony se sepjatýma rukama. Chvějícím se hlasem k Pánu Kṛṣṇovi bázlivě promluvil.

VERŠ 11.36: Arjuna řekl: Ó Pane smyslů, svět se raduje, když slyší Tvé jméno, a tak k Tobě každý začíná být poután. Dokonalé bytosti Ti projevují úctu, ale démoni se bojí a prchají na všechny strany. To vše je jak má být.

VERŠ 11.37: Ó veliký, který jsi větší než samotný Brahmā, Ty jsi původní stvořitel. Proč by Ti tedy neměli skládat uctivé poklony? Ó neomezený, Bože bohů, útočiště vesmíru! Jsi neporušitelný zdroj, příčina všech příčin, transcendentální vůči tomuto hmotnému projevu.

VERŠ 11.38: Jsi původní Osobnost Božství, nejstarší, konečné zázemí tohoto projeveného vesmírného světa. Jsi znalcem všeho i vším, co je možné poznat. Jsi svrchované útočiště, nad hmotnými kvalitami. Ó neomezená podobo, prostupuješ celým tímto vesmírným projevem.

VERŠ 11.39: Jsi vzduch a nejvyšší vládce! Jsi oheň, voda a měsíc! Jsi první živý tvor Brahmā a praděd! Tisíckrát se Ti proto s úctou klaním a poklony skládám znovu a znovu!

VERŠ 11.40: Klaním se Ti zpředu, zezadu a ze všech stran! Ó nespoutaná moci, vládneš neomezenou silou! Jsi všeprostupující, a proto jsi vším!

VERŠE 11.41-42: Považoval jsem Tě za svého přítele a neznal Tvou slávu, a tak jsem Tě ukvapeně oslovoval “Ó Kṛṣṇo”, “Yādavo”, “můj příteli”. Prosím Tě, promiň mi vše, čeho jsem se z pošetilosti nebo lásky mohl dopustit. Mnohokrát jsem se k Tobě choval neuctivě a tropil si z Tebe žerty, když jsme spolu odpočívali, leželi na stejné posteli, seděli či jedli; někdy sami a jindy před mnoha přáteli. Ó neselhávající, odpusť mi prosím všechny mé přestupky.

VERŠ 11.43: Jsi otcem tohoto úplného vesmírného projevu, všeho pohyblivého i nehybného. Jsi jeho hlavní osobou hodnou uctívání, nejvyšším duchovním mistrem. Nikdo se Ti nevyrovná a nikdo s Tebou nemůže být totožný. Jak by někdo ve všech třech světech mohl být větší než Ty, Pane nezměrné moci?

VERŠ 11.44: Jsi Nejvyšší Pán, jehož má každá živá bytost uctívat. Padám tedy před Tebou na zem, abych Ti složil uctivé poklony a požádal Tě o Tvou milost. Prosím, toleruj nesprávné jednání, kterého jsem se vůči Tobě mohl dopustit, stejně jako otec toleruje troufalost svého syna, přítel nezdvořilost přítele a žena důvěrnosti svého manžela.

VERŠ 11.45: Pohled na tuto vesmírnou podobu, kterou jsem nikdy předtím neviděl, mě naplnil radostí, ale zároveň je má mysl ze strachu rozrušená. Proto Tě prosím, Pane pánů a útočiště vesmíru, buď ke mně milostivý a projev svou podobu Osobnosti Božství.

VERŠ 11.46: Ó vesmírná podobo, tisíciruký Pane, přeji si Tě spatřit ve Tvé čtyřruké podobě, s helmicí na hlavě a s kyjem, diskem, lasturou a lotosem v rukách. Vidět Tě v této podobě je mou velkou touhou.

VERŠ 11.47: Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil: Můj milý Arjuno, s radostí jsem Ti prostřednictvím své vnitřní energie ukázal tuto svrchovanou vesmírnou podobu v hmotném světě. Nikdo před tebou onu prvotní podobu, neomezenou a plnou oslnivé záře, nikdy neviděl.

VERŠ 11.48: Ó nejlepší z kuruovských bojovníků, před tebou ještě nikdo tuto Mou vesmírnou podobu nespatřil, neboť Mě v ní nelze v hmotném světě vidět ani pomocí studia Ved, konání obětí či dávání milodarů, ani díky zbožným činnostem či strohé askezi.

VERŠ 11.49: Pohled na Můj strašlivý projev Tě rozrušil a zmátl. Nyní ať zmizí. Můj oddaný, buď znovu prostý všeho nepokoje. S klidnou myslí teď můžeš hledět na podobu, po které toužíš.

VERŠ 11.50: Sañjaya řekl Dhṛtarāṣṭrovi: Když Nejvyšší Pán Kṛṣṇa, Osobnost Božství, takto promluvil k polekanému Arjunovi, vyjevil svou skutečnou čtyřrukou podobu a nakonec i svou dvourukou podobu, čímž mu dodal odvahu.

VERŠ 11.51: Když Arjuna uviděl Kṛṣṇu v Jeho původní podobě, řekl: Ó Janārdano, při pohledu na tuto překrásnou podobu, která je jako lidská, se má mysl uklidnila. Jsem opět ve svém přirozeném stavu.

VERŠ 11.52: Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil: Můj milý Arjuno, spatřit Mou podobu, na kterou se nyní díváš, je velice obtížné. Dokonce i polobozi neustále vyhledávají příležitost uvidět tuto podobu, která je živé bytosti tak drahá.

VERŠ 11.53: Podobu, kterou vidíš svýma transcendentálníma očima, nelze poznat pouhým studováním Ved, tvrdou askezí, dáváním milodarů ani uctíváním. Těmito prostředky Mě není možné vidět takového, jaký jsem.

VERŠ 11.54: Můj milý Arjuno, pouze výlučnou oddanou službou Mne lze poznat takového, jaký jsem, jak tady před tebou stojím, a tak Mne přímo vidět. Jedině tímto způsobem je možné proniknout do tajemství toho, jak Mi porozumět.

VERŠ 11.55: Ó synu Pāṇḍua, ten, kdo Mi prokazuje čistou oddanou službu, bez znečištění plodonosnými činnostmi a myšlenkovou spekulací, kdo pracuje pro Mě, činí Mě nejvyšším cílem svého života a je přátelský ke všem živým bytostem, zaručeně dospěje ke Mně.


KAPITOLA DESÁTÁ KAPITOLA DESÁTÁ - KAPITOLA DVANÁCTÁ KAPITOLA DVANÁCTÁ