CS/BG 13.5
VERŠ 5
- ऋषिभिर्बहुधा गीतं छन्दोभिर्विविधैः पृथक् ।
- ब्रह्मसूत्रपदैश्चैव हेतुमद्भिर्विनिश्चितैः ॥५॥
- ṛṣibhir bahudhā gītaṁ
- chandobhir vividhaiḥ pṛthak
- brahma-sūtra-padaiś caiva
- hetumadbhir viniścitaiḥ
Překlad slovo od slova
ṛṣibhiḥ — velkými mudrci; bahudhā — mnoha způsoby; gītam — líčeno; chandobhiḥ — védskými hymny; vividhaiḥ — různými; pṛthak — různě; brahma-sūtra — Vedānty; padaiḥ — stručnými průpověďmi; ca — také; eva — jistě; hetu-madbhiḥ — s příčinou a následkem; viniścitaiḥ — jistými.
Překlad
Toto poznání o poli působnosti a znalci pole popsali různí mudrci v různých védských písmech. Zvláště je podáno ve Vedānta-sūtře, se zachováním dokonalé logiky příčiny a následku.
Význam
Svrchovaná Osobnost Božství, Kṛṣṇa, je nejvyšší autoritou ve vysvětlování tohoto poznání, ale i tak je pro učence a uznávané autority samozřejmé, že se vždy dovolávají dřívějších autorit. Kṛṣṇa vykládá sporný bod rozdílnosti a jednoty duše a Nadduše odkazem na Vedāntu, která je přijímána za autoritativní písmo. Nejprve říká: “Tak to líčí různí mudrci.” Velkým mudrcem je — vedle Pána samotného — Vyāsadeva a jeho Vedānta-sūtra dokonale vysvětluje dualismus. Vyāsadevův otec Parāśara je rovněž velký mudrc, který píše ve svých náboženských spisech: ahaṁ tvaṁ ca tathānye... “My všichni — ty, já a ostatní živé bytosti — jsme transcendentální, přestože máme hmotná těla. Poklesli jsme a nacházíme se pod vlivem tří kvalit hmotné přírody, podle naší různé karmy. Proto je někdo na vyšší úrovni a někdo na nižší. Vyšší a nižší stavy bytí existují kvůli nevědomosti a projevují se u nekonečného množství živých bytostí. Nadduše, která nikdy nepoklesne, však nepodléhá znečištění třemi kvalitami přírody a je transcendentální.” Rozdíl mezi duší, Nadduší a tělem je podán i v původních védských písmech, zvláště v Kaṭha Upaniṣadě. Vysvětlilo ho mnoho velkých mudrců a Parāśara je považován za hlavního z nich.
Slovo chandobhiḥ se vztahuje na různá védská písma. Přírodu, živou bytost a Nejvyšší Osobnost Božství popisuje například Taittirīya Upaniṣad, která patří k Yajur Vedě.
Jak již bylo uvedeno, kṣetra je pole působnosti a kṣetra-jña je dvojího druhu: individuální živá bytost a svrchovaná živá bytost. Taittirīya Upaniṣad (2.5) uvádí: brahma pucchaṁ pratiṣṭhā. Jeden projev energie Nejvyššího Pána se nazývá anna-maya, což znamená, že živá bytost závisí ve svém bytí na potravě. To je materialistická realizace Nejvyššího. Po realizaci Nejvyšší Absolutní Pravdy na úrovni potravy přichází prāṇa-maya, kdy živá bytost vnímá Absolutní Pravdu v příznacích či podobách života. Na úrovni jñāna-maya přesahuje realizace příznaky života a týká se myšlení, cítění a chtění. Potom následuje realizace Brahmanu zvaná vijñāna-maya, kdy jsou mysl a příznaky života odlišeny od samotné živé bytosti. Další a nejvyšší úroveň je ānanda-maya, realizace dokonale blažené přirozenosti. To je pět úrovní realizace Brahmanu, které se nazývají brahma puccham. První tři z nich — anna-maya, prāṇa-maya a jñāna-maya — se týkají polí působnosti živých bytostí. Transcendentální ke všem těmto polím působnosti je Nejvyšší Pán, nazývaný ānanda-maya. Vedānta-sūtra rovněž popisuje Nejvyššího slovy: ānanda-mayo 'bhyāsāt, Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, je svou přirozeností plný radosti. Aby vychutnával svou transcendentální blaženost, expanduje se do projevů vijñāna-maya, prāṇa-maya, jñāna-maya a anna-maya. Živá bytost je považována za poživatele ve svém poli působnosti a vedle ní existuje ānanda-maya. Když se tedy živá bytost rozhodne užívat tak, že se sladí s ānanda-mayou, dosáhne dokonalosti. To je pravé vyobrazení Nejvyššího Pána jako svrchovaného znalce pole, živé bytosti jako nižšího znalce a povahy pole působnosti. Tuto pravdu je třeba hledat ve Vedānta-sūtře neboli Brahma-sūtře.
Ve verši stojí, že osnovy Brahma-sūtry jsou názorně uspořádány z hlediska příčiny a následku. Některé z těchto sūter znějí: na viyad aśruteḥ (2.3.2), nātmā śruteḥ (2.3.18), parāt tu tac-chruteḥ (2.3.40). První se vztahuje na pole působnosti, druhá na živou bytost a třetí na Nejvyššího Pána, který je summum bonum mezi všemi projevy různých bytostí.