CS/BG 3.30

Śrī Śrīmad A.C. Bhaktivedanta Swami Prabhupāda


VERŠ 30

मयि सर्वाणि कर्माणि संन्यस्याध्यात्मचेतसा ।
निराशीर्निर्ममो भूत्वा युध्यस्व विगतज्वरः ॥३०॥
mayi sarvāṇi karmāṇi
sannyasyādhyātma-cetasā
nirāśīr nirmamo bhūtvā
yudhyasva vigata-jvaraḥ

Překlad slovo od slova

mayi — Mně; sarvāṇi — všechny druhy; karmāṇi — činností; sannyasya — zcela odevzdávající; adhyātma — s úplným poznáním Nejvyššího Já; cetasā — vědomím; nirāśīḥ — bez touhy po zisku; nirmamaḥ — bez pocitu vlastnictví; bhūtvā — když budeš v takovém stavu; yudhyasva — bojuj; vigata-jvaraḥ — bez letargie.

Překlad

Ó Arjuno, proto se všemi svými činnostmi zasvěcenými Mně, s úplným poznáním Mne, bez touhy po zisku, bez vlastnických nároků na výsledky a bez letargie, bojuj.

Význam

Tento verš dává jasně najevo, jaký je záměr Bhagavad-gīty. Pán učí, že musíme rozvinout úplné vědomí Kṛṣṇy a takto konat své povinnosti, s přímo vojenskou kázní. Takový příkaz může vše poněkud ztížit, nicméně povinnosti je třeba plnit, a to se závislostí na Kṛṣṇovi, neboť to je přirozené postavení živé bytosti. Živá bytost nemůže být šťastná nezávisle, bez spolupráce s Nejvyšším Pánem, protože jejím věčným přirozeným postavením je být podřízena Pánovým touhám. Proto Śrī Kṛṣṇa Arjunovi nařizoval bojovat, jako kdyby byl jeho velitelem. Každý má obětovat vše naplnění vůle Pána a zároveň konat své předepsané povinnosti bez vlastnických nároků na výsledky. Arjuna nemusel zvažovat Pánovo nařízení, musel ho pouze vykonat. Nejvyšší Pán je duše všech duší, a proto ten, kdo se neohlíží na sebe a zcela závisí na Nejvyšší Duši — jinými slovy ten, kdo si je plně vědom Kṛṣṇy — je nazýván adhyātma-cetas. Nirāśīḥ znamená, že člověk musí jednat podle pokynu svého pána, ale nemá očekávat plody své práce. Pokladník může počítat milióny pro svého zaměstnavatele, ale sám si nedělá nárok ani na jedinou minci. Každý si musí uvědomit, že nic na světě nepatří žádnému jednotlivci, ale vše patří Nejvyššímu Pánu. To je skutečný význam slova mayi (Mně). Pokud člověk jedná s takovým vědomím Kṛṣṇy, přirozeně si na nic nečiní vlastnické nároky. Toto vědomí se nazývá nirmama (nic není moje). A jestliže se někdo zdráhá vykonávat takové přísné nařízení, které nebere ohled na takzvané příbuzné, s nimiž je spojen vztahy na úrovni těla, měl by se této zdráhavosti zbavit. Tak může dosáhnout stavu vigata-jvara, kdy bude prostý horečnaté mátožnosti či letargie. Každému náleží určitý druh práce podle jeho kvalit a postavení, a jak bylo popsáno výše, všechny tyto povinnosti lze konat s vědomím Kṛṣṇy. To živou bytost povede na cestu osvobození.