CS/BG 4.4
VERŠ 4
- अर्जुन उवाच
- अपरं भवतो जन्म परं जन्म विवस्वतः ।
- कथमेतद्विजानीयां त्वमादौ प्रोक्तवानिति ॥४॥
- arjuna uvāca
- aparaṁ bhavato janma
- paraṁ janma vivasvataḥ
- katham etad vijānīyāṁ
- tvam ādau proktavān iti
Překlad slovo od slova
arjunaḥ uvāca — Arjuna řekl; aparam — mladší; bhavataḥ — Tvé; janma — zrození; param — vyšší; janma — zrození; vivasvataḥ — boha Slunce; katham — jak; etat — toto; vijānīyām — mám pochopit; tvam — Ty; ādau — na počátku; proktavān — učil jsi; iti — takto.
Překlad
Arjuna řekl: Bůh Slunce Vivasvān je starší než Ty. Jak mám pochopit, že jsi ho na počátku učil tuto vědu?
Význam
Arjuna je uznávaný oddaný Pána — jak by tedy mohl nedůvěřovat Kṛṣṇovým slovům? Ve skutečností se Arjuna neptá kvůli sobě, ale kvůli těm, kteří nevěří v Nejvyšší Osobnost Božství, tedy kvůli démonům, kterým se nelíbí představa, že by měli Kṛṣṇu přijmout za Nejvyššího Pána. Pouze kvůli nim klade Arjuna tuto otázku, jako kdyby si sám nebyl vědom svrchovanosti Osobnosti Božství, Kṛṣṇy. Jak se ukáže v desáté kapitole, Arjuna velmi dobře věděl, že Kṛṣṇa je Nejvyšší Osobnost Božství, zdroj všeho a vrchol transcendence. Kṛṣṇa se ovšem také zjevil coby syn Devakī na této Zemi. Jak je možné, že zůstával toutéž Nejvyšší Osobností Božství, věčnou původní osobou, je pro obyčejného člověka velmi obtížné pochopit. Pro objasnění položil Arjuna Kṛṣṇovi svou otázku, aby vše mohl autoritativně vysvětlit sám Pán. Kṛṣṇu uznává za nejvyšší autoritu celý svět — nejen v současnosti, ale již od nepaměti — a pouze démoni Ho odmítají jako takového přijmout. Jelikož je tedy Kṛṣṇa všemi uznávanou autoritou, Arjuna se Ho takto zeptal, aby se Kṛṣṇa sám představil v pravém světle — místo toho, aby Ho popisovali démoni, kteří se Ho vždy snaží vylíčit zkresleně; tak, jak je to pochopitelné pro ně samotné a jejich následovníky. Je nezbytné, aby každý ve svém vlastním zájmu znal vědu o Kṛṣṇovi. Když tedy o sobě hovoří sám Kṛṣṇa, je to příznivé pro všechny světy. Démonům mohou taková vysvětlení od samotného Kṛṣṇy připadat podivná, protože vždy zkoumají Kṛṣṇu ze svého vlastního hlediska, ale ti, kdo jsou Mu oddáni, výroky o Kṛṣṇovi pronesené Jím samotným srdečně vítají. Oddaní budou tyto Kṛṣṇovy autoritativní výroky vždy ctít, protože se o Něm neustále chtějí dozvídat víc a víc. Ateisté, kteří Kṛṣṇu považují za obyčejného člověka, se tak mohou dozvědět, že Kṛṣṇa je nadlidská osoba, je věčnou podobou blaženosti a poznání (sac-cid-ānanda-vigraha), je transcendentální a stojí nad panstvím kvalit hmotné přírody a času a prostoru. U oddaného Kṛṣṇy, jako je Arjuna, samozřejmě nepřipadá v úvahu jakékoliv mylné pochopení Kṛṣṇova transcendentálního postavení. To, že Arjuna klade Pánovi tuto otázku, je jednoduše snaha oddaného pokořit ateistický postoj těch, kteří Kṛṣṇu považují za obyčejnou lidskou bytost, podléhající vlivu kvalit hmotné přírody.