CS/BG 5.14
VERŠ 14
- न कर्तृत्वं न कर्माणि लोकस्य सृजति प्रभुः ।
- न कर्मफलसंयोगं स्वभावस्तु प्रवर्तते ॥१४॥
- na kartṛtvaṁ na karmāṇi
- lokasya sṛjati prabhuḥ
- na karma-phala-saṁyogaṁ
- svabhāvas tu pravartate
Překlad slovo od slova
na — ne; kartṛtvam — vlastnictví; na — ani; karmāṇi — činnosti; lokasya — lidí; sṛjati — vytváří; prabhuḥ — pán města, kterým je tělo; na — ani; karma-phala — s výsledky činností; saṁyogam — spojení; svabhāvaḥ — příroda sestávající z hmotných kvalit; tu — ale; pravartate — jedná.
Překlad
Vtělená duše, pán města v podobě svého těla, nevytváří činy, nepodněcuje lidi k jednání ani nevytváří plody činů. To vše dělají kvality hmotné přírody.
Význam
Jak bude vysvětleno v sedmé kapitole, živá bytost je jednou z energií či forem přirozenosti Nejvyššího Pána, ale liší se od hmoty, Pánovy jiné přirozenosti, která se nazývá nižší. Z nějaké příčiny je vyšší přirozenost, živá bytost, již od nepaměti ve styku s hmotnou přírodou. Dočasné tělo neboli hmotný příbytek, který získává, se stává příčinou různých činností a následných reakcí. Když žije v tomto podmíněném prostředí, trpí následky činností těla kvůli tomu, že se (pod vlivem nevědomosti) s tělem ztotožňuje. Příčinou utrpení a neštěstí na úrovni těla je nevědomost trvající od nepaměti. Jakmile se živá bytost povznese nad činnosti těla, oprostí se i od jejich reakcí. Dokud přebývá ve městě v podobě těla, zdá se být jeho pánem, ale ve skutečnosti ho ani nevlastní, ani neovládá jeho činnosti a jejich následky; nachází se uprostřed hmotného oceánu a bojuje o přežití. Vlny s ní zmítají sem a tam a ona nad nimi nemá žádnou vládu. Tím nejlepším, co může udělat, je dostat se z vody pomocí transcendentálního vědomí Kṛṣṇy. To jediné ji zachrání před rozbouřenou hmotnou existencí.