CS/BG 5.21
VERŠ 21
- बाह्यस्पर्शेष्वसक्तात्मा विन्दत्यात्मनि यत्सुखम् ।
- स ब्रह्मयोगयुक्तात्मा सुखमक्षयमश्नुते ॥२१॥
- bāhya-sparśeṣv asaktātmā
- vindaty ātmani yat sukham
- sa brahma-yoga-yuktātmā
- sukham akṣayam aśnute
Překlad slovo od slova
bāhya-sparśeṣu — ve vnějším smyslovém požitku; asakta-ātmā — ten, kdo neulpívá; vindati — nachází potěšení; ātmani — ve vlastním já; yat — to, které; sukham — štěstí; saḥ — on; brahma-yoga — soustředěním na Brahman; yukta-ātmā — vnímající vlastní já; sukham — štěstí; akṣayam — neomezené; aśnute — vychutnává.
Překlad
Takovou osvobozenou osobu, která zná vlastní já, neláká hmotný smyslový požitek; těší se z požitku ve svém nitru a je stále v tranzu. Jelikož je soustředěná na Nejvyššího, vychutnává neomezené štěstí.
Význam
Velký oddaný Śrī Yamunācārya, který si byl plně vědom Kṛṣṇy, řekl:
yad-avadhi mama cetaḥ kṛṣṇa-padāravinde nava-nava-rasa-dhāmany udyataṁ rantum āsīt tad-avadhi bata nārī-saṅgame smaryamāne bhavati mukha-vikāraḥ suṣṭhu niṣṭhīvanaṁ ca
“Od té doby, co prokazuji transcendentální láskyplnou službu Kṛṣṇovi a nacházím v Něm stále novou blaženost, si nad myšlenkou na sexuální požitek musím odplivnout a rty se mi zkřiví nechutí.” Každý, kdo je na úrovni brahma-yogy neboli vědomí Kṛṣṇy, je tak pohroužený v láskyplné službě Pánu, že zcela ztrácí chuť na veškerý hmotný požitek smyslů. Největším hmotným požitkem je požitek ze sexu. Jeho kouzlo hýbe celým světem a materialista bez této motivace není vůbec schopen pracovat. Avšak ten, kdo rozvíjí vědomí Kṛṣṇy, dokáže jednat s velkým úsilím bez sexuálního požitku, kterému se naopak vyhýbá. To je zkouška v duchovní realizaci. Duchovní realizace a sexuální požitek nejdou dobře k sobě. Osobu vědomou si Kṛṣṇy nepřitahuje smyslový požitek žádného druhu, protože je osvobozenou duší.