CS/BG 6.1
VERŠ 1
- श्रीभगवानुवाच ।
- अनाश्रितः कर्मफलं कार्यं कर्म करोति यः ।
- स संन्यासी च योगी च न निरग्निर्न चाक्रियः ॥१॥
- śrī-bhagavān uvāca
- anāśritaḥ karma-phalaṁ
- kāryaṁ karma karoti yaḥ
- sa sannyāsī ca yogī ca
- na niragnir na cākriyaḥ
Překlad slovo od slova
śrī-bhagavān uvāca — Svrchovaný Pán pravil; anāśritaḥ — nepřijímající útočiště; karma-phalam — výsledku práce; kāryam — povinnou; karma — práci; karoti — vykonává; yaḥ — ten, kdo; saḥ — on; sannyāsī — ve stavu odříkání; ca — také; yogī — mystik; ca — také; na — ne; niḥ — bez; agniḥ — oheň; na — ani; ca — také; akriyaḥ — bez povinnosti.
Překlad
Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil: Pravý mystik a sannyāsī je ten, kdo nelpí na plodech své práce a jedná, jak má — nikoliv ten, kdo nerozněcuje oheň a neplní žádnou povinnost.
Význam
V této kapitole Pán líčí proces osmistupňové yogy, který je prostředkem k ovládnutí mysli a smyslů. Pro obyčejné lidi je však velice obtížný, zvláště ve věku Kali. I když je osmistupňová yoga v této kapitole doporučena, Pán zdůrazňuje, že karma-yoga neboli jednání s vědomím Kṛṣṇy je lepší. Každý v tomto světě jedná, aby se postaral o svou rodinu a vše, co k ní patří; nikdo však nepracuje bez vidiny nějakého sobeckého zájmu či osobního uspokojení — ať už má úzké či široké zaměření. Dokonalostí je jednat vědom si Kṛṣṇy, nikoliv s vidinou požitku z plodů své práce. Jednat s vědomím Kṛṣṇy je povinností každé živé bytosti, neboť všechny jsou od přírody nedílnými částmi Nejvyššího. Části těla jednají v zájmu uspokojení celého těla. Údy nejsou v činnosti, aby uspokojily sebe, ale celek — tělo. A živá bytost, která jedná v zájmu uspokojení svrchovaného celku a ne sebe sama, je dokonalý sannyāsī, dokonalý yogī.
Někdy se sannyāsīni mylně domnívají, že se osvobodili od plnění všech hmotných povinností, a přestávají konat agnihotra yajñi (ohňové oběti); ve skutečnosti jsou však vedeni sobeckým zájmem, protože se chtějí ztotožnit s neosobním Brahmanem. Tato touha je sice na vyšší úrovni než jakákoliv hmotná touha, ale není prostá sobectví. Také mystický yogī, jenž zanechává všech hmotných činností a s přivřenýma očima cvičí yogu, touží po nějakém osobním uspokojení. Avšak ten, kdo jedná vědom si Kṛṣṇy, pracuje v zájmu uspokojení celku, bez sobeckého zájmu. Netouží po vlastním uspokojení. Měřítkem úspěchu je pro něho spokojenost Kṛṣṇy, a proto je dokonalým sannyāsīnem či dokonalým yogīnem. Pán Caitanya, který je nejdokonalejším představitelem odříkání, se modlí:
na dhanaṁ na janaṁ na sundarīṁ kavitāṁ vā jagad-īśa kāmaye mama janmani janmanīśvare bhavatād bhaktir ahaitukī tvayi
“Ó všemocný Pane, nechci hromadit bohatství, užívat si krásných žen ani mít množství stoupenců. Jediné, co v životě chci, je bezpříčinná milost oddané služby Tobě, zrození za zrozením.”