CS/Prabhupada 0021 - Proč je v této zemi tolik rozvodů?
Lecture on SB 6.1.26 -- Honolulu, May 26, 1976
Takto se tedy obecně žije. Všichni jsou zaměstnáni těmito hmotnými činnostmi a základním principem hmotných činností je grihastha, rodinný život. Rodinný život je podle védského systému, nebo i jiných systémů, zodpovědným životem, kde se staráte o manželku a děti. Každý se tím zabývá. Myslí si, že toto je jejich jediná povinnost. "Starat se o rodinu, to je moje povinnost. Co největší pohodlí. To je moje povinnost." Nikoho nenapadne, že takové povinnosti vykonávají i zvířata. Také mají potomky, také je krmí. Kde je rozdíl? Proto se zde užívá slovo mūḍha. Mūḍha znamená osel. Ten, kdo je zaměstnán takovýmito činnostmi, bhuñjānaḥ prapiban khādan. Prapiban. Prapiban znamená pití a bhuñjānaḥ znamená jedení. Zatímco jedí, zatímco pijí, khādan, while chewing, carva casya raja preya... Existují čtyři druhy potravin. Některé žvýkáme, některé lížeme, některé polykáme a některé pijeme. Takže máme čtyři druhy jídel. Proto zpíváme catuḥ vidhā śrī-bhagavat-prasādāt. Catuḥ vidhā znamená čtyři druhy. Nabízíme tedy Božstvům tolik různých jídel v rámci těchto čtyř kategorií. Něco se žvýká, něco se líže, něco se polyká. Přesně tak.
Takže So bhuñjānaḥ prapiban khādan bālakaṁ sneha-yantritaḥ. Otec a matka se starají o děti, jak jim dát najíst. Viděli jsme, jak Matka Jašódá krmí Krišnu. Stejná věc. A tady je ten rozdíl. My krmíme obyčejné dítě, což dělají i kočky a psi, ale Matka Jašódá krmí Krišnu. Stejný proces. Proces je stejný, ale v jednom je ve středu Krišna a v tom druhém je ve středu něco náladového. To je ten rozdíl. Je-li ve středu Krišna, pak je to duchovní, a je-li ve středu něco náladového, pak je to hmotné. Není žádný rozdíl mezi duchovní...To je ten rozdíl. Máme...Tak jako chtivé touhy a láska, čistá láska. Jaký je rozdíl mezi chtivými touhami a čistou láskou? Zde se spolu sdružujeme, muží a ženy, s chtivými touhami, a Krišna se také sdružuje s gópími. Na první pohled to vypadá stejně. Avšak jaký je ten rozdíl? Tento rozdíl je vysvětlen autorem Čaitanja čaritámrity, který říká, jaký je rozdíl mezi chtivými touhami a láskou? To je vysvětleno. On řekl, ātmendriya-prīti-vāñchā-tāre bali 'kāma' (CC Adi 4.165), "Chci-li uspokojit mé smysly, je to káma (chtíč)." Ale kṛṣṇendriya-prīti-icchā dhare 'prema' nāma, "A když chci uspokojit Krišnovy smysly, pak je to láska, préma." To je ten rozdíl. V tomto hmotném světě není žádná láska, protože muži a ženy nepřemýšlí o tom, že "Budu se sdružovat s mužem, s mužem, který si se mnou bude uspojovat své touhy." Ne. "Budu uspokojovat mé touhy." To je ten základní princip. Muž si myslí, "Stykem s touto ženou uspokojím své smysly, své touhy," a žena si myslí, "Stykem s tímto mužem uspokojím své touhy." Proto je na Západě velice běžné, že jakmile přijdou potíže s osobním uspojováním smyslů, okamžitě následuje rozvod. To je psychologické vysvětlení, proč je v této zemi tolik rozvodů. Tou základní příčinou je, že "Jakmile přestanu být uspokojován, tak to nechci." To se říká ve Šrímad Bhágavatamu: dāṁ-patyaṁ ratim eva hi. V tomto věku spojení muže a ženy znamená osobní sexuální uspokojování. Nelze vůbec mluvit o tom, že "Budeme žít spolu, budeme uspokojovat Krišnu tím, že se naučíme Ho uspokojovat." Takové je hnutí pro vědomí Krišny.