CS/Prabhupada 0131 - Odevzdat se otci je naprosto přirozené
Lecture on BG 7.11-16 -- New York, October 7, 1966
Toto šílenství, tento přelud, tuto iluzi tohoto hmotného světa je velice tězké překonat. Je to velice obtížné. Avšak Pán Krišna říká, mām eva ye prapadyante māyām etāṁ taranti te (BG 7.14). Pokud se někdo dobrovolně či po pochopení utrpení tohoto života odevzdá Krišnovi, "Můj drahý Krišno, po tolik životů jsem na Tebe zapomněl. Teď konečné chápu, že jsi mým otcem, jsi mým ochráncem, a tak se ti odevzdávám." Tak jako ztracené dítě přijde k otci, "Můj drahý otče, kvůli své pošetilosti jsem opustil tvou ochranu, ale trpěl jsem. Teď se vracím k tobě." A otec ho obejme, "Můj drahý chlapče, pojď sem. Všechny ty dny jsem se o tebe tak obával. Je tak skvělé, že jsi se vrátil zpět." Otec je tak laskavý. My jsme tedy v té samé pozici. Jakmile se odevzdáme Nejvyššímu Pánovi... Na tom není nic těžkého. Syn se odevzdá svému otci, je na tom něco těžkého? Myslíte si, že je to velice obtížné? Syn se odevzdává svému otic. To je dost normální. Žádná urážka. Otec je vždy nadřazen. Dotknu-li se nohou mého otce, když se před ním pokloním, je to slavné. Je to slavné pro mě. Žádná urážka. Nic těžkého. Proč bychom se neměli Krišnovi odevzdat?
Toto je tedy ten proces. Mām eva ye prapadyante. "Všechny tyto zmatené živé bytosti, když se Mi odevzdají," māyām etāṁ taranti te (BG 7.14), "pak už nebudou v životě víc trpět." Okamžitě se dostanou pod otcovu ochranu. Toto najdete na konci Bhagavad gíty, ahaṁ tvāṁ sarva-pāpebhyo mokṣayiṣyāmi mā śucaḥ (BG 18.66). Když otec...Když se dítě uchýlí na matčina ňadra, matka je ochrání. Přijde-li nějaké nebezpečí, matka je připravena obětovat svůj život jako první, pak až dítěte. Podobně když jsme pod Boží ochranou, nemusíme se už ničeho bát.