CS/Prabhupada 0142 - Zastavte masakr hmotné přírody

From Vanipedia
Jump to: navigation, search
Go-previous.png Předcházející stránka - Video 0141
Následující stránka - Video 0143 Go-next.png

Zastavte masakr hmotné přírody
- Prabhupāda 0142


Lecture on SB 6.1.15 -- Denver, June 28, 1975

Lidé ze všeho nejdřív ani nechápou, jaký je cíl života. V současnosti se o to nezajímají. Nerozlišují mezi tím, co je hříšný a co je zbožný život. Nemusíme těmto věcem věřit, přesto tu však jsou. Stejně jako když se nakazíte nějakou nemocí, nakonec se to projeví. Věřte tomu či ne, na tom nesejde. Tady máme našeho sáhiba doktora. On ví, že když se něčím nakazíte, nakonec se to projeví. My jsme nakaženi tolika nakažlivými vlastnostmí. Máme tři druhy vlastností - sattva-guṇa, rajo-guṇa, tamo-guṇa - a podle druhu infekce musíme přijímat různé druhy těl. Karmaṇā daiva-netreṇa (SB 3.31.1). Každý z nás dělá činnosti podle kvalit hmotné přírody, a podle toho, s čím se sdružujeme, budeme muset přijmout určitý druh těla, tathā dehāntara-prāptiḥ (BG 2.13). Bohužel tu není žádná věda, žádná škola, žádná univerzita, kde by se učila tato věda o přírodě, jak se věci mají. Prakṛteḥ kriyamāṇāni guṇaiḥ karmāṇi sarvaśaḥ (BG 3.27). Prakṛti tu je.

V tomto hmotném světě jsme kvůli tomuto infikovanému stavu. To je náš problém. A musíme zemřít. Tak to je. Jestliže řeknete, že nevěříte na smrt, to není žádná omluva. Smrt stejně přijde. Musíte zemřít. Takto se život valí dál a dál. V této lidské podobě života to ale můžeme napravit. To je proces vědomí Krišny, když se napravíme a přestaneme se sdružovat s různými hmotnými druhy přírody... Výsledkem takového sdružování je, že přijímáme jedno tělo a znovu umíráme, znovu přijímáme další tělo a znovu umíráme. To se musí zastavit. Yad gatvā na nivartante tad dhāma paramaṁ mama (BG 15.6). Když se nějakým způsobem stanete způsobilými jít zpět domů k Bohu, yad gatvā, pak se sem už nemusíte znovu vracet. Lidé ale nechápou, že tyto hmotné podmínky života jsou vždy strastiplné. Přijali to, líbí se jim to. Jako zvířata. Jako zvířata, když jsou na jatkách a jdou na porážku, je tam tolik zvířat a všechna budou poražena. Každý to ví. I ta zvířata to také ví. Protože však mají zvířecí vlastnosti, nedokážou s tím nic udělat. Podobně jsme my umístěni do těchto jatek hmotného světa. Říká se tomu tady mṛtyu-loka. Všichni ví, že budou poraženi. Dnes či zítra či za padesát nebo za sto let, každý má jistotu, že bude poražen. Zemře. Smrt znamená porážka. Nikdo nechce zemřítí. Také zvířata nechtějí zemřít. Jsou však zabita násilím. Tomu se říká jatka. Kdo chce tedy podobným způsobem zemřít? Nikdo nechce zemřít. Kvůli zákonům přírody ale musíme být zabiti. Jsou to jatka. Celý tento hmotný svět jsou jatka. To si musíme uvědomit. A říká se tomu tady mṛtyu-loka. To je ten problém. Lidé to ale neberou příliš vážně, jako zvířata. Zvíře nebere nic příliš vážně. A i kdyby vědělo, že zemře, nic s tím nedokáže udělat. Naše postavení je tedy takové. Mṛtyu-saṁsāra-sāgarāt, Teṣām ahaṁ anukampārtham aham ajñāna-jaṁ tamaḥ. Teṣām ahaṁ samuddhartā mṛtyu-saṁsāra-sāgarāt (BG 12.7). Měli bychom tedy pochopit naše postavení. Nikdo nechce zemřít, ale je poražen jako na jatkách. A pak znovu dostane šanci, další tělo. A znovu je poražen. To jsou zákony přírody, tak to je. Daivī hy eṣā guṇamayī mama māyā duratyayā (BG 7.14). Měli bychom vážně pochopit, jak lze zastavit tento jateční proces hmotné přírody. To je inteligence. Jinak se můžeme stát šťastnými jako kočky a psi, "Jen si tu tak pěkně mlsám a skáču okolo. Nezajímá mě, že půjdu na jatka," to tedy není zrovna moc inteligentní. Inteligence znamená zastavení tohoto jatečního procesu přírody. To je inteligence. O tom jsme již hovořili. Každý se z tohoto jatečního procesu může dostat pomocí oddané služby.

To se říká zde, kecit kevalayā bhaktyā (SB 6.1.15). Kecit. Něco nepříliš obvyklého. K vědomí Kršny člověk přijde velice vzácně. Kecit kevalayā bhaktyā. Pouhou oddanou službou se člověk může dostat z těchto nebezpečných podmínek, kdy má být poražen. Kecit kevalayā bhaktyā (SB 6.1.15). A kdo to je? Vāsudeva-parāyaṇāḥ, Krišnovi oddaní. Krišnovo jméno je Vásudéva. Je synem Vasudévy, proto se Mu říká Vásudéva. Vāsudeva-parāyaṇāḥ. Parāyaṇāḥ znamená, že náš konečný cíl je Vásudéva, nic jiného. Takovým lidem se říká vāsudeva-parāyaṇāḥ. Vāsudeva-parāyaṇāḥ, aghaṁ dhunvanti. Agrham znamená hmotné znečištění. My jsme stále v kontaktu s hmotnám znečištěním. Staneme-li se tedy vāsudeva-parāyaṇāḥ... Vāsudevaḥ sarvam iti sa mahātmā sudurlabhaḥ (BG 7.19), to samé. Tady se říká kecit - to znamená velice vzácně. A Krišna také říká v Bhagavad gítě, vāsudevaḥ sarvam iti sa mahātmā sudurlabhaḥ (BG 7.19). Sudurlabhaḥ, velice vzácně.