CS/BG 3.39: Difference between revisions
(Bhagavad-gita Compile Form edit) |
(Vanibot #0019: LinkReviser - Revised links and redirected them to the de facto address when redirect exists) |
||
| Line 1: | Line 1: | ||
[[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA TŘETÍ| | [[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA TŘETÍ|C39]] | ||
<div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 3| KAPITOLA TŘETÍ: Karma-yoga]]'''</div> | <div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 3| KAPITOLA TŘETÍ: Karma-yoga]]'''</div> | ||
<div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 3.38| BG 3.38]] '''[[CS/BG 3.38|BG 3.38]] - [[CS/BG 3.40|BG 3.40]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 3.40| BG 3.40]]</div> | <div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 3.38| BG 3.38]] '''[[CS/BG 3.38|BG 3.38]] - [[CS/BG 3.40|BG 3.40]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 3.40| BG 3.40]]</div> | ||
{{ | {{RandomImage|Czech}} | ||
==== VERŠ 39 ==== | ==== VERŠ 39 ==== | ||
<div class=" | <div class="devanagari"> | ||
: | :आवृतं ज्ञानमेतेन ज्ञानिनो नित्यवैरिणा । | ||
: | :कामरूपेण कौन्तेय दुष्पूरेणानलेन च ॥३९॥ | ||
</div> | |||
<div class="verse"> | |||
:āvṛtaṁ jñānam etena | |||
:jñānino nitya-vairiṇā | |||
:kāma-rūpeṇa kaunteya | |||
:duṣpūreṇānalena ca | |||
</div> | </div> | ||
==== Překlad slovo od slova ==== | ==== Překlad slovo od slova ==== | ||
<div class="synonyms | <div class="synonyms"> | ||
āvṛtam — zahalené; jñānam — čisté vědomí; etena — tímto; jñāninaḥ — znalce; nitya-vairiṇā — věčným nepřítelem; kāma-rūpeṇa — v podobě chtíče; kaunteya — ó synu Kuntī; duṣpūreṇa — který nelze nikdy ukojit; analena — ohněm; ca — také. | ''āvṛtam'' — zahalené; ''jñānam'' — čisté vědomí; ''etena'' — tímto; ''jñāninaḥ'' — znalce; ''nitya-vairiṇā'' — věčným nepřítelem; ''kāma-rūpeṇa'' — v podobě chtíče; ''kaunteya'' — ó synu Kuntī; ''duṣpūreṇa'' — který nelze nikdy ukojit; ''analena'' — ohněm; ''ca'' — také. | ||
</div> | </div> | ||
| Line 26: | Line 28: | ||
<div class="translation"> | <div class="translation"> | ||
Tak je čisté vědomí znalé živé bytosti zahalené jejím věčným nepřítelem v podobě chtíče, který není nikdy ukojen a spaluje jako oheň. | Tak je čisté vědomí znalé živé bytosti zahalené jejím věčným nepřítelem v podobě chtíče, který není nikdy ukojen a spaluje jako oheň. | ||
</div> | </div> | ||
| Line 33: | Line 34: | ||
<div class="purport"> | <div class="purport"> | ||
V Manu-smṛti je řečeno, že chtíč nelze ukojit žádným množstvím smyslového požitku, stejně jako oheň se nikdy neuhasí neustálým přidáváním paliva. V hmotném světě je středem všech činností sex, a proto se tento svět nazývá maithunya-āgāra, pouta v podobě pohlavního života. V obyčejném vězení jsou zločinci drženi za mřížemi — a zločinci, kteří porušují zákony Pána, jsou spoutáni pohlavním životem. Rozvoj hmotné civilizace zakládající se na uspokojování smyslů znamená prodlužování hmotné existence živé bytosti. Chtíč je tedy symbolem nevědomosti, který živou bytost drží v hmotném světě. Ten, kdo si užívá smyslového požitku, při tom možná prožívá nějaký pocit štěstí, ale ve skutečnosti je tento takzvaný pocit štěstí jeho budoucím osudným nepřítelem. | V Manu-smṛti je řečeno, že chtíč nelze ukojit žádným množstvím smyslového požitku, stejně jako oheň se nikdy neuhasí neustálým přidáváním paliva. V hmotném světě je středem všech činností sex, a proto se tento svět nazývá maithunya-āgāra, pouta v podobě pohlavního života. V obyčejném vězení jsou zločinci drženi za mřížemi — a zločinci, kteří porušují zákony Pána, jsou spoutáni pohlavním životem. Rozvoj hmotné civilizace zakládající se na uspokojování smyslů znamená prodlužování hmotné existence živé bytosti. Chtíč je tedy symbolem nevědomosti, který živou bytost drží v hmotném světě. Ten, kdo si užívá smyslového požitku, při tom možná prožívá nějaký pocit štěstí, ale ve skutečnosti je tento takzvaný pocit štěstí jeho budoucím osudným nepřítelem. | ||
</div> | </div> | ||
Latest revision as of 20:11, 26 June 2018
VERŠ 39
- आवृतं ज्ञानमेतेन ज्ञानिनो नित्यवैरिणा ।
- कामरूपेण कौन्तेय दुष्पूरेणानलेन च ॥३९॥
- āvṛtaṁ jñānam etena
- jñānino nitya-vairiṇā
- kāma-rūpeṇa kaunteya
- duṣpūreṇānalena ca
Překlad slovo od slova
āvṛtam — zahalené; jñānam — čisté vědomí; etena — tímto; jñāninaḥ — znalce; nitya-vairiṇā — věčným nepřítelem; kāma-rūpeṇa — v podobě chtíče; kaunteya — ó synu Kuntī; duṣpūreṇa — který nelze nikdy ukojit; analena — ohněm; ca — také.
Překlad
Tak je čisté vědomí znalé živé bytosti zahalené jejím věčným nepřítelem v podobě chtíče, který není nikdy ukojen a spaluje jako oheň.
Význam
V Manu-smṛti je řečeno, že chtíč nelze ukojit žádným množstvím smyslového požitku, stejně jako oheň se nikdy neuhasí neustálým přidáváním paliva. V hmotném světě je středem všech činností sex, a proto se tento svět nazývá maithunya-āgāra, pouta v podobě pohlavního života. V obyčejném vězení jsou zločinci drženi za mřížemi — a zločinci, kteří porušují zákony Pána, jsou spoutáni pohlavním životem. Rozvoj hmotné civilizace zakládající se na uspokojování smyslů znamená prodlužování hmotné existence živé bytosti. Chtíč je tedy symbolem nevědomosti, který živou bytost drží v hmotném světě. Ten, kdo si užívá smyslového požitku, při tom možná prožívá nějaký pocit štěstí, ale ve skutečnosti je tento takzvaný pocit štěstí jeho budoucím osudným nepřítelem.