CS/BG 14
Prabhupádovy výklady můžete vidět kliknutím na link verše
VERŠ 14.1: Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil: Vyložím ti znovu tuto svrchovanou moudrost, nejlepší ze všeho poznání. Všichni mudrci, kteří ji poznali, dosáhli nejvyšší dokonalosti.
VERŠ 14.2: Ten, kdo se utvrdí v tomto poznání, může dosáhnout stejné transcendentální přirozenosti, jakou mám Já. Poté se již nezrodí v době stvoření a nebude ovlivněn v době zničení.
VERŠ 14.3: Celková hmotná podstata zvaná Brahman je zdrojem zrození. Tento Brahman oplodňuji a tím umožňuji zrození všech živých bytostí, synu Bharaty.
VERŠ 14.4: Ó synu Kuntī, existence všech druhů života je umožněna jejich zrozením v této hmotné přírodě a Já jsem otec dávající símě.
VERŠ 14.5: Hmotná příroda se skládá ze tří kvalit — dobra, vášně a nevědomosti. Arjuno, bojovníku mocných paží, když věčná živá bytost přijde do styku s přírodou, je těmito kvalitami podmíněna.
VERŠ 14.6: Ó ty, jenž jsi prostý hříchu! Kvalita dobra, která je ze všech tří nejčistší, vše osvětluje a osvobozuje od všech reakcí za hříšné jednání. Osoby pod jejím vlivem jsou podmíněny pocitem štěstí a poznáním.
VERŠ 14.7: Kvalita vášně pochází z nekonečných žádostí a tužeb, synu Kuntī, a kvůli tomu je vtělená živá bytost poutána k hmotným plodonosným činům.
VERŠ 14.8: Věz, synu Bharaty, že kvalita temnoty, pocházející z nevědomosti, uvádí všechny vtělené živé bytosti v klam. Jejími výsledky jsou pomatenost, lenost a spánek, jež podmíněnou duši poutají.
VERŠ 14.9: Ó synu Bharaty, kvalita dobra poutá živou bytost ke štěstí, vášeň ji poutá k jednání s vidinou jeho plodů a nevědomost, jež zahaluje poznání, ji poutá k šílenství.
VERŠ 14.10: Někdy převládne kvalita dobra, synu Bharaty, která překoná kvality vášně a nevědomosti. Jindy kvalita vášně překoná dobro a nevědomost a jindy nevědomost překoná dobro a vášeň. Tímto způsobem mezi nimi probíhá neustálé soupeření o převahu.
VERŠ 14.11: Když jsou všechny brány těla osvíceny poznáním, jedná se o projev kvality dobra.
VERŠ 14.12: Ó nejlepší z Bhāratovců! Když vzrůstá kvalita vášně, projevuje se silná připoutanost, jednání s vidinou jeho plodů, usilovná snaha a neovladatelná touha a dychtivost.
VERŠ 14.13: Ó synu Kurua, když vzrůstá kvalita nevědomosti, projevuje se temnota, nečinnost, pomatenost a iluze.
VERŠ 14.14: Zemře-li člověk na úrovni kvality dobra, dosahuje neposkvrněných vyšších planet, kde sídlí velcí mudrci.
VERŠ 14.15: Zemře-li člověk pod vlivem kvality vášně, narodí se mezi těmi, kdo se věnují jednání s vidinou jeho plodů, a zemře-li pod vlivem kvality nevědomosti, narodí se v říši zvířat.
VERŠ 14.16: Výsledek zbožného jednání je čistý a je řečeno, že je na úrovni kvality dobra. Jednání na úrovni kvality vášně však přináší utrpení a výsledkem jednání pod vlivem kvality nevědomosti je pošetilost.
VERŠ 14.17: Z kvality dobra se projevuje pravé poznání, z kvality vášně chamtivost a z kvality nevědomosti hloupost, pomatenost a iluze.
VERŠ 14.18: Ti, kdo se nacházejí na úrovni kvality dobra, spějí k vyšším planetám; ti, kdo jsou ovlivněni kvalitou vášně, žijí na planetách na úrovni Země, a ti, kdo podléhají odporné kvalitě nevědomosti, klesají do pekelných světů.
VERŠ 14.19: Když někdo náležitě vidí, že jediným konatelem všeho jsou tyto kvality přírody, a když zná Nejvyššího Pána, který je vůči všem těmto kvalitám transcendentální, dosahuje duchovní úrovně Mé existence.
VERŠ 14.20: Když se vtělené bytosti podaří dostat nad tyto tři kvality spojené s hmotným tělem, může se osvobodit od zrození, smrti, stáří a od utrpení, které je doprovází, a vychutnávat nektar již v současném životě.
VERŠ 14.21: Arjuna se zeptal: Můj drahý Pane, podle čeho se pozná ten, kdo je transcendentální vůči těmto třem kvalitám? Jak se chová? A jak tyto kvality přírody překonává?
VERŠE 14.22-25: Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil: Ó synu Pāṇḍua, ten, kdo necítí nenávist k osvícení, připoutanosti a iluzi, když se projeví, ani po nich nedychtí, když zmizí; kdo je neochvějný a nerozrušený všemi těmito reakcemi hmotných kvalit a ví, že jednají pouze kvality, a tak zůstává nezúčastněný a transcendentální; kdo jedná na úrovni vlastního já a vidí stejně štěstí i neštěstí; kdo pohlíží rovnocenně na hroudu hlíny, kámen a kus zlata; kdo se staví stejně ke všemu milému i nežádoucímu; kdo je stálý a nedotkne se ho, když ho druzí chválí či haní a mají v úctě či neúctě; kdo se chová stejně k příteli i nepříteli a zříká se všech hmotných činností, o tom lze říci, že překonal kvality přírody.
VERŠ 14.26: Kdo Mi slouží s naprostou a výlučnou, neselhávající oddaností, okamžitě překonává kvality hmotné přírody a tak se dostává na úroveň Brahmanu.
VERŠ 14.27: A Já jsem oporou neosobního Brahmanu, který se vyznačuje nesmrtelností, neubývá, je věčný a je základním místem nejvyššího štěstí.