CS/Prabhupada 1067 - Musíme Přijmout Bhagavad Gítu Bez Interpretaci, Bez Odstraňování: Difference between revisions

(Created page with "<!-- BEGIN CATEGORY LIST --> Category:1080 Czech Pages with Videos Category:Prabhupada 1067 - in all Languages Category:CS-Quotes - 1966 Category:CS-Quotes - Lec...")
 
(Vanibot #0023: VideoLocalizer - changed YouTube player to show hard-coded subtitles version)
 
Line 10: Line 10:
[[Category:Czech Language]]
[[Category:Czech Language]]
<!-- END CATEGORY LIST -->
<!-- END CATEGORY LIST -->
<!-- BEGIN NAVIGATION BAR -- DO NOT EDIT OR REMOVE -->
{{1080 videos navigation - All Languages|Czech|CS/Prabhupada 1066 - Lidé s Menší inteligencí, Oni považují Nejvyšší Pravdu Za neosobní|1066|CS/Prabhupada 1068 - Existují Tři Druhy Činností Podle Různých Kvalit Přírody|1068}}
<!-- END NAVIGATION BAR -->
<!-- BEGIN ORIGINAL VANIQUOTES PAGE LINK-->
<!-- BEGIN ORIGINAL VANIQUOTES PAGE LINK-->
<div class="center">
<div class="center">
Line 18: Line 21:


<!-- BEGIN VIDEO LINK -->
<!-- BEGIN VIDEO LINK -->
{{youtube_right|STF4aMn3xzg|We Must Accept the Bhagavad-gita Without Interpretation, Without any Cutting - Prabhupāda 1067}}
{{youtube_right|0tB75KHSGt4|We Must Accept the Bhagavad-gita Without Interpretation, Without any Cutting - Prabhupāda 1067}}
<!-- END VIDEO LINK -->
<!-- END VIDEO LINK -->


<!-- BEGIN AUDIO LINK -->
<!-- BEGIN AUDIO LINK -->
<mp3player>File:660219BG-NEW_YORK_clip11.mp3</mp3player>
<mp3player>https://s3.amazonaws.com/vanipedia/clip/660219BG-NEW_YORK_clip11.mp3</mp3player>
<!-- END AUDIO LINK -->
<!-- END AUDIO LINK -->


Line 34: Line 37:
Celé Védské poznání je neomylné. Existují různé příklady jak přijímáme Védské poznání jako neomylné. Například, pokud co se týče hinduistů, a to jak přijímají Védské poznání jako úplné, tak tady je bezvýznamný příklad. Tak jako kravský trus. Kravský trus je zvířecí výkal. Podle smṛti, nebo Védskeho poznání, když se někdo dotkne výkalu zvířete, tak se musí vykoupat aby se očistil. Ale ve Védském písmu je o kravském trusu řečeno, že je čistý. Spíše je nečisté místo, nebo nečisté věci jsou očištěny dotknutím se kravského trusu. Nyní pokud někdo nesouhlasí, že jak na jednom místě je řečeno, že zvířecí výkal je nečistý, a na druhém místě je řečeno, že kravský trus, který je také zvířecí výkal je čistý, tak toto si protiřečí. Ale ve skutečnosti se to může zdát protichůdné si, ale protože to je Védských pokyn, proto z našeho praktického důvodu to akceptujeme. A akceptováním toho neděláme chybu. Bylo to zjištěno moderním chemikem, moderním vědcem, jeden Dr. Lal Mohan Gosal, on velmi podrobně analizoval kravský trus a zjistil že složení kravského trusu má antiseptické vlastnosti. Tak podobně, on také ze zvědavosti analyzoval vodu s Gangy. Takže mojí myšlenkou je, že Védské poznání je úplné, protože je nad všemi pochybami a chybami. Tak, a Bhagavad Gíta je esence celého Védského poznání. Védské poznání je proto neomylné. Sestupuje dolů skrze dokonalou duchovní posloupnost.
Celé Védské poznání je neomylné. Existují různé příklady jak přijímáme Védské poznání jako neomylné. Například, pokud co se týče hinduistů, a to jak přijímají Védské poznání jako úplné, tak tady je bezvýznamný příklad. Tak jako kravský trus. Kravský trus je zvířecí výkal. Podle smṛti, nebo Védskeho poznání, když se někdo dotkne výkalu zvířete, tak se musí vykoupat aby se očistil. Ale ve Védském písmu je o kravském trusu řečeno, že je čistý. Spíše je nečisté místo, nebo nečisté věci jsou očištěny dotknutím se kravského trusu. Nyní pokud někdo nesouhlasí, že jak na jednom místě je řečeno, že zvířecí výkal je nečistý, a na druhém místě je řečeno, že kravský trus, který je také zvířecí výkal je čistý, tak toto si protiřečí. Ale ve skutečnosti se to může zdát protichůdné si, ale protože to je Védských pokyn, proto z našeho praktického důvodu to akceptujeme. A akceptováním toho neděláme chybu. Bylo to zjištěno moderním chemikem, moderním vědcem, jeden Dr. Lal Mohan Gosal, on velmi podrobně analizoval kravský trus a zjistil že složení kravského trusu má antiseptické vlastnosti. Tak podobně, on také ze zvědavosti analyzoval vodu s Gangy. Takže mojí myšlenkou je, že Védské poznání je úplné, protože je nad všemi pochybami a chybami. Tak, a Bhagavad Gíta je esence celého Védského poznání. Védské poznání je proto neomylné. Sestupuje dolů skrze dokonalou duchovní posloupnost.


Proto Védské poznání je věcí zkoumání. Naše zkoumání je nedokonalé protože my zkoumáme s nedokonalými smysly. Proto výsledek našeho zkoumání je také nedokonalý. Nemůže to být dokonalé. Musíme přijmout dokonalé poznání. Dokonalé poznání sestupuje dolů tak jak to stojí v Bhagavad Gítě, pouze jsme začali, evaṁ parampary-prāptam imámů rājarṣayo viduḥ ([[Vanisource:BG 4.2|BG 4.2]]). Musíme přijmout poznání od správného zdroje v duchovní postuposti od duchovního učitele začínajícího od Samotného Pána. Takže Bhagavad Gita je řečena Samotným Pánem. A Arjuna, chci říci, student, který přijal lekci Bhagavad Gíty, on přijal celý příběh takový jaký je, bez nějakých výmazů. To také není povoleno, že přijímáme určitou část Bhagavad Gíty a druhou část nepřijímáme. To se také nepřijímá. Musíme přijmout Bhagavad Gítu bez interpretaci, bez výmazů, a bez vlastních rozmarných přídavků v této záležitosti, protože by to mělo být přijato jako nejdokonalejší Védské poznání. Védské poznání se přijímá z transcendentálních zdrojů, protože první slovo bylo vysloveno Samotným Pánem. Slova vyslovené Pánem se jmenují apauruṣeya, nebo nepocházející od osoby ze světského světa, který je kontaminován čtyřmi principy nedokonalosti. Živá bytost se světského světa má čtyři chybné principy svého života, a ty jsou 1) že musí udělat chybu, 2) někdy je v iluzi, a 3) snaží se podvést ostatní, a 4) je vybavena nedokonalými smysly. Se všemi těmito principy nedokonalosti, člověk nemůže přinést dokonalou podobu informace v záležitosti vše zahrnujícího poznání. Ve Védách to tak nefunguje. Védské poznání bylo vloženo do srdce Brahmu, první stvořené živé bytosti. A Brahma rozšířil toto poznání svým synům a žákům tak jak bylo původně přijaté od Pána.
Proto Védské poznání je věcí zkoumání. Naše zkoumání je nedokonalé protože my zkoumáme s nedokonalými smysly. Proto výsledek našeho zkoumání je také nedokonalý. Nemůže to být dokonalé. Musíme přijmout dokonalé poznání. Dokonalé poznání sestupuje dolů tak jak to stojí v Bhagavad Gítě, pouze jsme začali, evaṁ parampary-prāptam imámů rājarṣayo viduḥ ([[CS/BG 4.2|BG 4.2]]). Musíme přijmout poznání od správného zdroje v duchovní postuposti od duchovního učitele začínajícího od Samotného Pána. Takže Bhagavad Gita je řečena Samotným Pánem. A Arjuna, chci říci, student, který přijal lekci Bhagavad Gíty, on přijal celý příběh takový jaký je, bez nějakých výmazů. To také není povoleno, že přijímáme určitou část Bhagavad Gíty a druhou část nepřijímáme. To se také nepřijímá. Musíme přijmout Bhagavad Gítu bez interpretaci, bez výmazů, a bez vlastních rozmarných přídavků v této záležitosti, protože by to mělo být přijato jako nejdokonalejší Védské poznání. Védské poznání se přijímá z transcendentálních zdrojů, protože první slovo bylo vysloveno Samotným Pánem. Slova vyslovené Pánem se jmenují apauruṣeya, nebo nepocházející od osoby ze světského světa, který je kontaminován čtyřmi principy nedokonalosti. Živá bytost se světského světa má čtyři chybné principy svého života, a ty jsou 1) že musí udělat chybu, 2) někdy je v iluzi, a 3) snaží se podvést ostatní, a 4) je vybavena nedokonalými smysly. Se všemi těmito principy nedokonalosti, člověk nemůže přinést dokonalou podobu informace v záležitosti vše zahrnujícího poznání. Ve Védách to tak nefunguje. Védské poznání bylo vloženo do srdce Brahmu, první stvořené živé bytosti. A Brahma rozšířil toto poznání svým synům a žákům tak jak bylo původně přijaté od Pána.
<!-- END TRANSLATED TEXT -->
<!-- END TRANSLATED TEXT -->

Latest revision as of 01:24, 15 October 2018

Original Vaniquotes page in English

Load video
YouTube


660219-20 - Lecture BG Introduction - New York

Existuje úplné vybavení pro malé úplné jednotky, jmenovitě živé bytosti aby realizovali celek. A všechny druhy neúplnosti jsou projevené na základě neúplného poznání úplného. Takže Bhagavad Gíta je úplné poznání Védské moudrosti.

Celé Védské poznání je neomylné. Existují různé příklady jak přijímáme Védské poznání jako neomylné. Například, pokud co se týče hinduistů, a to jak přijímají Védské poznání jako úplné, tak tady je bezvýznamný příklad. Tak jako kravský trus. Kravský trus je zvířecí výkal. Podle smṛti, nebo Védskeho poznání, když se někdo dotkne výkalu zvířete, tak se musí vykoupat aby se očistil. Ale ve Védském písmu je o kravském trusu řečeno, že je čistý. Spíše je nečisté místo, nebo nečisté věci jsou očištěny dotknutím se kravského trusu. Nyní pokud někdo nesouhlasí, že jak na jednom místě je řečeno, že zvířecí výkal je nečistý, a na druhém místě je řečeno, že kravský trus, který je také zvířecí výkal je čistý, tak toto si protiřečí. Ale ve skutečnosti se to může zdát protichůdné si, ale protože to je Védských pokyn, proto z našeho praktického důvodu to akceptujeme. A akceptováním toho neděláme chybu. Bylo to zjištěno moderním chemikem, moderním vědcem, jeden Dr. Lal Mohan Gosal, on velmi podrobně analizoval kravský trus a zjistil že složení kravského trusu má antiseptické vlastnosti. Tak podobně, on také ze zvědavosti analyzoval vodu s Gangy. Takže mojí myšlenkou je, že Védské poznání je úplné, protože je nad všemi pochybami a chybami. Tak, a Bhagavad Gíta je esence celého Védského poznání. Védské poznání je proto neomylné. Sestupuje dolů skrze dokonalou duchovní posloupnost.

Proto Védské poznání je věcí zkoumání. Naše zkoumání je nedokonalé protože my zkoumáme s nedokonalými smysly. Proto výsledek našeho zkoumání je také nedokonalý. Nemůže to být dokonalé. Musíme přijmout dokonalé poznání. Dokonalé poznání sestupuje dolů tak jak to stojí v Bhagavad Gítě, pouze jsme začali, evaṁ parampary-prāptam imámů rājarṣayo viduḥ (BG 4.2). Musíme přijmout poznání od správného zdroje v duchovní postuposti od duchovního učitele začínajícího od Samotného Pána. Takže Bhagavad Gita je řečena Samotným Pánem. A Arjuna, chci říci, student, který přijal lekci Bhagavad Gíty, on přijal celý příběh takový jaký je, bez nějakých výmazů. To také není povoleno, že přijímáme určitou část Bhagavad Gíty a druhou část nepřijímáme. To se také nepřijímá. Musíme přijmout Bhagavad Gítu bez interpretaci, bez výmazů, a bez vlastních rozmarných přídavků v této záležitosti, protože by to mělo být přijato jako nejdokonalejší Védské poznání. Védské poznání se přijímá z transcendentálních zdrojů, protože první slovo bylo vysloveno Samotným Pánem. Slova vyslovené Pánem se jmenují apauruṣeya, nebo nepocházející od osoby ze světského světa, který je kontaminován čtyřmi principy nedokonalosti. Živá bytost se světského světa má čtyři chybné principy svého života, a ty jsou 1) že musí udělat chybu, 2) někdy je v iluzi, a 3) snaží se podvést ostatní, a 4) je vybavena nedokonalými smysly. Se všemi těmito principy nedokonalosti, člověk nemůže přinést dokonalou podobu informace v záležitosti vše zahrnujícího poznání. Ve Védách to tak nefunguje. Védské poznání bylo vloženo do srdce Brahmu, první stvořené živé bytosti. A Brahma rozšířil toto poznání svým synům a žákům tak jak bylo původně přijaté od Pána.

Retrieved from "https://vanipedia.org/w/index.php?title=CS/Prabhupada_1067_-_Musíme_Přijmout_Bhagavad_Gítu_Bez_Interpretaci,_Bez_Odstraňování&oldid=404583"