CS/BG 12

Bhagavad-gītā taková, jaká je - KAPITOLA DVANÁCTÁ: Oddaná služba

KAPITOLA JEDENÁCTÁ - KAPITOLA TŘINÁCTÁ

Prabhupádovy výklady můžete vidět kliknutím na link verše

VERŠ 12.1: Arjuna se otázal: Kdo je považován za dokonalejšího — ti, kdo jsou vždy náležitě zaměstnáni oddanou službou Tobě, nebo ti, kdo uctívají neprojevené (neosobní Brahman)?

VERŠ 12.2: Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil: Ty, kdo upírají mysl na Mou osobní podobu a neustále Mě uctívají s velkou, transcendentální vírou, považuji za nanejvýš dokonalé.

VERŠE 12.3-4: Ale ti, kteří se plně věnují uctívání neprojeveného, toho, co je neurčité, mimo dosah smyslového vnímání, všeprostupující, nepochopitelné, neměnné, ustálené a nehybné (neosobní pojetí Absolutní Pravdy) tím, že ovládají své smysly a jsou stejně nakloněni všem — kdo jednají pro blaho všech — Mě nakonec také dosáhnou.

VERŠ 12.5: Ti, jejichž mysl je poutána k neprojevenému, neosobnímu aspektu Nejvyššího, mohou postupovat vpřed jen s velkými potížemi. Pro vtělené bytosti je vždy těžké dosahovat pokroku touto metodou.

VERŠE 12.6-7: Avšak ty, kdo Mě uctívají — odevzdávají Mi všechny své činnosti, jsou neochvějně oddáni Mně, prokazují Mi výlučnou oddanou službu a neustále o Mně meditují s myslí upřenou na Mne — ty rychle vysvobodím z oceánu zrození a smrti, synu Pṛthy.

VERŠ 12.8: Upři svou mysl na Mě, Nejvyšší Osobnost Božství, a nech u Mne spočinout veškerou svou inteligenci. Tak budeš bezpochyby stále žít u Mě.

VERŠ 12.9: Můj milý Arjuno, uchvatiteli bohatství, pokud nejsi schopen na Mě neochvějně upírat mysl, dodržuj usměrňující zásady bhakti-yogy. Tak v sobě probuď touhu Mě dosáhnout.

VERŠ 12.10: Jestliže v praxi nedokážeš dodržovat usměrnění bhakti-yogy, snaž se pro Mě pracovat, neboť prací pro Mě dospěješ k dokonalosti.

VERŠ 12.11: Pokud však nejsi schopen pracovat s tímto vědomím Mě samotného, snaž se jednat a zříkat se výsledků své práce a být si jistý sám sebou.

VERŠ 12.12: Nemůžeš-li se uchýlit k tomuto procesu, věnuj se rozvoji poznání. Nad poznáním je však meditace a nad meditací je zříkání se plodů svých činů, neboť takovým odříkáním lze dosáhnout klidu mysli.

VERŠE 12.13-14: Ten, kdo v sobě nechová zášť a je naopak vlídným přítelem všech živých bytostí, nepovažuje se za vlastníka a je prostý falešného ega, vyrovnaný při štěstí i neštěstí, snášenlivý a vždy spokojený, ovládající sám sebe a s odhodláním vykonávající oddanou službu s myslí a inteligencí upřenou na Mě — tento Můj oddaný je Mi velice drahý.

VERŠ 12.15: Ten, kdo nikoho nepřivádí do nesnází a není nikdy nikým znepokojen, kdo zůstává klidný při štěstí i neštěstí a strachu i úzkosti, je Mi velmi drahý.

VERŠ 12.16: Můj oddaný, který není závislý na obvyklém běhu událostí a je čistý, znalý, bezstarostný, nedotčený bolestmi jakéhokoliv druhu a nesnaží se pracně o výsledek, je Mi nadmíru drahý.

VERŠ 12.17: Ten, kdo se neraduje ani netruchlí, neběduje ani netouží a zříká se příznivých i nepříznivých věcí — takový oddaný je Mi velice drahý.

VERŠE 12.18-19: Ten, kdo hledí stejně na přátele i nepřátele a zůstává vyrovnaný, ať se setkává s poctou či zneuctěním, teplem či zimou, štěstím či neštěstím, slávou či hanbou, kdo není ve styku se znečišťující společností, vždy je mlčenlivý a se vším spokojený, nestará se o to, kde bude bydlet, neochvějně setrvává na úrovni poznání a je zaměstnaný oddanou službou — ten je Mi velmi drahý.

VERŠ 12.20: Ti, kdo kráčejí touto nepomíjivou cestou oddané služby, učinili Mě svým nejvyšším cílem a plně a s vírou se odevzdávají, jsou Mi nesmírně drazí.

KAPITOLA JEDENÁCTÁ - KAPITOLA TŘINÁCTÁ